Kontroloři NKÚ prověřili jak státní dotace, které rozděloval Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI), tak částečně i dotace evropské, které rozdělovala Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad.

U sedmi příjemců podpory – vybraných krajů a příspěvkových organizací zřízených kraji – pak kontroloři prověřili 39 projektů celkem za téměř 750 miliónů korun. Peníze rozdělované kraji z jejich rozpočtů NKÚ nemohl prověřit kvůli rozsahu své působnosti.

„Kontrola neodhalila, že by peníze byly využívány neúčelně. Jejich přínos ale SFDI nevyhodnocoval, přitom v letech 2015 a 2016 na opravy vyhradil 7,4 miliardy korun,” uvedl mluvčí NKÚ Václav Kešner.

Financování oprav silnic z rezerv SFDI, kdy stát investoval své prostředky do majetku krajů, nebylo systémovou záležitostí, ale původně jednorázovým řešením, které mělo trvat jeden rok. Tento způsob financování se později prodloužil na období 2015 až 2017.

Přestože výše rozdělených peněz v průběhu let 2015 a 2016 dosáhla 7,4 miliardy korun, tak SFDI nestanovil, jakých konkrétních a měřitelných cílů by se pomocí těchto dotací mělo dosáhnout. Fond určil jen účel – tedy že se za tyto peníze mají zrekonstruovat a zmodernizovat silnice II. a III. tříd. Nijak už ale nevyhodnocoval, co konkrétně peníze přinesly – například do jaké míry se díky nim zlepšil stav silnic, jak se proměnila jejich kvalita nebo jaké procento silnic druhé a třetí třídy se podařilo opravit. „To je přitom základem pro vyhodnocení, jestli byly peníze využívány efektivně,” dodal mluvčí.

Velké rozdíly v ceně za kilometr

Kontroloři dále zjistili, že jednotlivé kraje dosahovaly pomocí dotací různých výsledků. Například Plzeňský kraj s přibližně 4600 kilometry silnic tříd získal v letech 2012 až 2016 z evropských a národních dotací více než 3,7 miliardy korun. Množství silnic v havarijním a nevyhovujícím stavu snížil Plzeňský kraj o 1177 kilometrů.

Liberecký kraj s téměř 2100 kilometry silnic II. a III. tříd získal ve stejném období necelé dvě miliardy korun. Snížit množství silnic v havarijním stavu se podařilo zhruba ze 780 kilometrů na 631 kilometrů. Délka silnic v nevyhovujícím stavu narostla zhruba o 50 kilometrů.

Kontrolované kraje neměly podle NKÚ spolehlivý nástroj nebo postup, podle kterého by správně stanovovaly předpokládanou hodnotu veřejných zakázek na rekonstrukce a modernizace silnic. Stanovení předpokládaných hodnot nechávaly v rukou externích dodavatelů, nijak už ale neověřovaly, jak byla tato hodnota určena.

Z dat získaných při kontrole čtyř krajů a vybraných akcí vyplývá, že oprava jednoho kilometru silnic stála v průměru od 1,5 miliónu korun do 14 miliónů korun. Slovenský NKÚ provedl v roce 2014 podobnou kontrolu, z níž vyplynulo, že se ceny za opravu silnic v jednotlivých krajích na Slovensku pohybovaly v rozmezí od přibližně 1,8 miliónu do 5,8 miliónu korun za jeden kilometr.