Ministryně v pátek oznámila, že předala rezignaci premiérovi, a ten podle agentury potvrdil, že ji přijme.

ČEZ ve čtvrtek oznámil, že schválil prodej bulharských aktiv společnosti Inercom Bulgaria a že smlouva bude podepsána v nejbližších dnech. Nabídka Inercomu je podle sdělení ČEZ výrazně nad tržní hodnotou prodávaných aktiv stanovenou nezávislým oceněním.

„Politické otázky, navíc ještě v zahraničí, nekomentujeme. Nemáme o tomto žádné informace,“ řekla na dotaz Novinek k aktuálnímu vývoji mluvčí ČEZ Alice Horáková.

Obchod za osm miliard

Šéf bulharské parlamentní komise pro energetiku Deljan Dobrev vyjádřil obavy, zda bude málo známý podnik schopen spravovat strategický majetek v energetickém sektoru s ročními příjmy zhruba 1,8 miliardy leva (23,3 miliardy Kč).

Podle Reuters je hodnota transakce kolem 320 miliónů eur (8,1 miliardy korun). Obavy z výběru kupce a jeho schopnosti dohodu financovat vyjádřila také opozice.

„Znám ty lidi více než 20 let. A protože v žádném případě nechci, aby ty vztahy byly komentovány, aby byl důvod k pochybnostem o té dohodě, mluvila jsem s premiérem," řekla Petkovová novinářům.

„To správné, co je třeba udělat, když je byť i nejmenší pochybnost o nějakém problému nebo o případném vlivu, je podle mého názoru nabídnout rezignaci premiérovi. On pak rozhodne co dál,” uvedla.

Premiér Borisov novinářům v Bruselu řekl, že dohodu podle něj prověří nezávislé regulační orgány, které rozhodnou, zda ji schválí. Podle bulharského listu Kapital Borisov také uvedl, že o situaci ráno mluvil s českým premiérem Andrejem Babišem. Ten však večer v Bruselu při setkání s českými novináři tuto informaci popřel.

Problémový Balkán

ČEZ vstoupil na bulharský trh ke konci roku 2004. Jeho distribuční i prodejní společnost tam obsluhuje asi tři milióny zákazníků, zejména v západní části země.

V roce 2013 Bulhaři protestovali proti vysokým cenám elektřiny, protesty směřovaly i vůči ČEZ. V důsledku protestů pak rezignovala bulharská vláda.

Společnost ČEZ se rozhodla z Bulharska odejít kvůli dlouhotrvajícím sporům s místními úřady. Kromě toho se chce soustředit na Českou republiku a střední Evropu a na obnovitelné zdroje energie v zemích jako je Německo a Francie. Předloni ČEZ zahájil mezinárodní arbitráž proti bulharské vládě.

Problémy na Balkáně měl ČEZ také v Albánii, ze země odešel v roce 2012. Hrozbu mezinárodní arbitráže Albánie odvrátila v roce 2014, když se s ČEZ dohodla, že zaplatí zhruba tři miliardy korun.

ČEZ působí také v Rumunsku, kde vlastní vodní a větrné elektrárny. Situaci mu zde komplikovaly měnící se podmínky výkupu elektřiny, ze země ale odcházet nehodlá. Naopak tento týden ČEZ oznámil, že do sítí v Rumunsku investuje miliardu korun.