Pevná část se odvíjela od počtu dní, v nichž bylo provozování herních zařízení povoleno. Podle Krajského soudu v Plzni, který se na Ústavní soud obrátil, šlo o porušení principu rovnosti a zásah do svobody podnikání.

To však Ústavní soud nepotvrdil. „Oproti navrhovateli Ústavní soud zastává názor, že mezi technickými hrami a ostatními druhy hazardu existují významné odlišnosti, které ospravedlňovaly odlišnou právní úpravu provozování tohoto druhu her, rozlišení není tedy libovůlí zákonodárce, ale má legitimní a racionální důvody,” uvedla mluvčí Ústavního soudu Miroslava Sedláčková.

Normu už nahradil nový zákon o hazardu

Soud poukázal na odborné studie o vysoké škodlivosti výherních hracích přístrojů pro společnost. Pojí se s nimi vysoké riziko závislosti, což s sebou nese řadu dalších negativních dopadů.

Krajský soud původně navrhoval zrušit sporné části loterijního zákona. Normu ale v mezičase nahradil nový zákon o hazardu, proto už ústavní soudci návrh řešili jen kvůli možnosti vyslovit zpětně protiústavnost sporných ustanovení. Zrušit je už nelze.