Změny pak dolehnou zejména na nízkokvalifikované a rutinní profese, kde je nejjednodušší nahradit lidskou práci strojem. Naopak stoupne poptávka po lidech, kteří budou tvořit jakési nárazníkové pásmo mezi zaměstnanci a roboty. To je například případ zdravotních sester a lékařů.

Všeobecně se očekává také úbytek úředníků, řidičů, pokladníků nebo zaměstnanců, jejichž úkolem je nakládání s informacemi, kde se dá předpokládat, že tentýž úkol zvládne algoritmus či umělá inteligence. Graeme Codrington ze společnosti TomorrowTodayGlobal odsuzuje k zániku dokonce pozice burzovních makléřů a právníků.

ČTĚTE TAKÉ:
Koho nahradí robot? Zakaria uvažuje o smyslu vzdělání

Nízkokvalifikované a rutinní pozice budou z pracovního trhu podle všeho ale mizet mnohem rychleji. V souvislosti s digitalizací státní správy mohou poměrně záhy výrazně ubývat i pracovní místa pro úředníky.

Připravit se na změny včas

Souběžně ale budou vznikat nová místa, upozorňují experti. Zejména v IT sektoru, ale i v oboru práce s lidmi, který bude muset velmi pružně reagovat na změny trhu práce. Rozšiřovat se mohou i řady sociálních pracovníků, expertů na volný čas. Vznikat mohou i zcela nové profese – teoreticky bychom se podle expertů mohli dočkat nástupu renovátorů divočiny, profesionálních team builderů nebo upcyklátorů, kteří se budou vyvíjet a uvádět v život nové recyklační technologie.

„Zejména díky digitalizaci a robotizaci se bude v příštích letech výrazně měnit celková skladba pracovních pozic, jež budou zaměstnavatelé poptávat,“ konstatuje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. „Technický pokrok bude nutit vedení firem klást čím dál větší důraz na další vzdělávání zaměstnanců.“

Předváděčka japonského robotího baristy připravujícího kávu

Předváděčka japonského robotího baristy připravujícího kávu

FOTO: Kim Kyung-hoon, Reuters

Na nástup nových technologií, digitalizaci, robotizaci a uplatnění umělé inteligence je třeba se včas připravovat, zdůrazňuje prezident Hospodářské komory ČR (HK) Vladimír Dlouhý, a to za úzké spolupráce firem, univerzit, vědeckých pracovišť, ale i orgánů Evropské unie a státu. Jak řekl na odborném semináři věnovaném právě otázkám vlivu umělé inteligence na podobu průmyslu, který pořádala HK, „není smyslem nahradit v Česku stávající montovny jinými, byť na vyšší úrovni, ale zajistit zde výrobu s vysokou přidanou hodnotou“.

Jen v roce 2016 šlo v Evropě na podporu nových technologií přes pět miliard eur. Podle bývalého ministra financí a současného poradce ministra školství pro digitální vzdělávání Ivana Pilného dopady technologických změn na celou společnost vyžadují vedle státních i soukromých investic i další podporu vlády.

Koordinátorem přípravy země na nástup nových technologií a umělé inteligence by se měl stát premiér a následně celá vláda, soudí prezident Hospodářské komory. Právě proto, že nové technologie změní průmysl, ale i ostatní obory lidské činnosti. Podle Dlouhého je třeba nejen zvýšit investice do vědy a výzkumu, podpořit vznik nových začínajících progresivních firem, ale také reformovat systém vzdělávání i přípravu lidí a trh práce.

Robotická recepční v tokijském hotelu.

Robotická recepční v tokijském hotelu.

FOTO: Kim Kyung-hoon, Reuters

Vývoj a použití umělé inteligence přinese podle eurokomisařky Věry Jourové i nové požadavky na evropskou i národní legislativu. V souvislosti s jejím nástupem bude nutné řešit rovněž etické problémy či ochranu osobních údajů. Přílišná regulace by ale této oblasti mohla uškodit a zarazit inovace či zastavit vývoj umělé inteligence v Evropě a přesunout ho do jiných částí světa, upozornila eurokomisařka. Už nyní Evropa ve vývoji umělé inteligence výrazně ztrácí za USAČínou.