Článek
Změny pak dolehnou zejména na nízkokvalifikované a rutinní profese, kde je nejjednodušší nahradit lidskou práci strojem. Naopak stoupne poptávka po lidech, kteří budou tvořit jakési nárazníkové pásmo mezi zaměstnanci a roboty. To je například případ zdravotních sester a lékařů.
Všeobecně se očekává také úbytek úředníků, řidičů, pokladníků nebo zaměstnanců, jejichž úkolem je nakládání s informacemi, kde se dá předpokládat, že tentýž úkol zvládne algoritmus či umělá inteligence. Graeme Codrington ze společnosti TomorrowTodayGlobal odsuzuje k zániku dokonce pozice burzovních makléřů a právníků.
Nízkokvalifikované a rutinní pozice budou z pracovního trhu podle všeho ale mizet mnohem rychleji. V souvislosti s digitalizací státní správy mohou poměrně záhy výrazně ubývat i pracovní místa pro úředníky.
Připravit se na změny včas
Souběžně ale budou vznikat nová místa, upozorňují experti. Zejména v IT sektoru, ale i v oboru práce s lidmi, který bude muset velmi pružně reagovat na změny trhu práce. Rozšiřovat se mohou i řady sociálních pracovníků, expertů na volný čas. Vznikat mohou i zcela nové profese – teoreticky bychom se podle expertů mohli dočkat nástupu renovátorů divočiny, profesionálních team builderů nebo upcyklátorů, kteří se budou vyvíjet a uvádět v život nové recyklační technologie.
„Zejména díky digitalizaci a robotizaci se bude v příštích letech výrazně měnit celková skladba pracovních pozic, jež budou zaměstnavatelé poptávat,“ konstatuje Michal Novák z pracovního portálu Profesia.cz. „Technický pokrok bude nutit vedení firem klást čím dál větší důraz na další vzdělávání zaměstnanců.“
Předváděčka japonského robotího baristy připravujícího kávu
Na nástup nových technologií, digitalizaci, robotizaci a uplatnění umělé inteligence je třeba se včas připravovat, zdůrazňuje prezident Hospodářské komory ČR (HK) Vladimír Dlouhý, a to za úzké spolupráce firem, univerzit, vědeckých pracovišť, ale i orgánů Evropské unie a státu. Jak řekl na odborném semináři věnovaném právě otázkám vlivu umělé inteligence na podobu průmyslu, který pořádala HK, „není smyslem nahradit v Česku stávající montovny jinými, byť na vyšší úrovni, ale zajistit zde výrobu s vysokou přidanou hodnotou“.
Jen v roce 2016 šlo v Evropě na podporu nových technologií přes pět miliard eur. Podle bývalého ministra financí a současného poradce ministra školství pro digitální vzdělávání Ivana Pilného dopady technologických změn na celou společnost vyžadují vedle státních i soukromých investic i další podporu vlády.
Koordinátorem přípravy země na nástup nových technologií a umělé inteligence by se měl stát premiér a následně celá vláda, soudí prezident Hospodářské komory. Právě proto, že nové technologie změní průmysl, ale i ostatní obory lidské činnosti. Podle Dlouhého je třeba nejen zvýšit investice do vědy a výzkumu, podpořit vznik nových začínajících progresivních firem, ale také reformovat systém vzdělávání i přípravu lidí a trh práce.
Robotická recepční v tokijském hotelu.
Vývoj a použití umělé inteligence přinese podle eurokomisařky Věry Jourové i nové požadavky na evropskou i národní legislativu. V souvislosti s jejím nástupem bude nutné řešit rovněž etické problémy či ochranu osobních údajů. Přílišná regulace by ale této oblasti mohla uškodit a zarazit inovace či zastavit vývoj umělé inteligence v Evropě a přesunout ho do jiných částí světa, upozornila eurokomisařka. Už nyní Evropa ve vývoji umělé inteligence výrazně ztrácí za USA a Čínou.
