V současné době je do EET zapojeno 161 tisíc podnikatelů z restauračních a hotelových služeb, maloobchodu a velkoobchodu. V březnu 2018 bude spuštěna třetí fáze EET, která se bude týkat občerstvení a farmářských trhů, a v červnu pak čtvrtá fáze, jež zahrne i řemeslníky. Do EET tak má ještě přibýt 300 tisíc podnikatelů.

Na potřebě zavést tento paušál se v minulém týdnu shodli senátoři a připouští jej i ministerstvo financí.

Zatímco podle Senátu by se EET neměla vztahovat na živnostníky a firmy, jejichž roční obrat nepřesáhne 750 000 korun, nový premiér Andrej Babiš (ANO) hovoří až o půl miliónu korun a budoucí ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) by za rozumnou hranici považovala čtvrtmiliónový obrat.

Do dvou let zcela nový daňový zákon

Jednoznačná shoda naopak panuje v tom, že český daňový systém je příliš složitý a měl by se podstatně zjednodušit.

Původní zákon o dani z příjmu vznikl ve velkém chvatu v roce 1992 a od té doby prošel řadou novel. Stát navíc zvýšil administrativní zátěž daňových poplatníků zavedením EET a kontrolního hlášení daně z přidané hodnoty. Ministerstvo financí chce proto do dvou let připravit zcela nový daňový zákon a zavést také možnost komunikace s finančním úřadem tak jako v bankovnictví, tedy prostřednictvím internetu.

„K tomu se vytvoří on-line daňový úřad, který má vzniknout současně s novým zákonem o dani z příjmu. Existuje však i záložní varianta, že by se tyto dvě věci časově nespojovaly,“ informoval Janeček.

Projednávání nového zákona se totiž může notně protáhnout, což by vznik on-line finančního úřadu zbytečně oddálilo.

Jak ale zdůraznil daňový poradce Jan Rambousek, elektronické podávání daní by ani v budoucnu nemělo být povinné.