Kojenecká výživa HiPP se v Chorvatsku liší barvou nebo chutí. Ukázalo se, že za těmito rozdíly stojí odlišné složení. Zhruba 38 procent přesnídávky HiPP s příchutí „bio rýže s mrkví a krůtou” tvořila mrkev a brambory, dalších 15 procent rýže. Na chorvatském trhu šlo o 24 procent mrkve a 21 procent rýže.

Liší se i množství řepkového oleje. V německé přesnídávce tvoří 1,9 procenta složení, v Chorvatsku jde o 1,7 procenta. Olej je zdrojem omega-3 mastných kyselin přínosných pro růst dítěte, připomněl Guardian.

Podle mluvčí společnosti je rozdílné složení způsobeno tím, že v důsledku preferencí německých zákazníků před několika lety firma upravila složení německé přesnídávky, zatímco na chorvatský trh i nadále dodává kojeneckou výživu podle původního receptu.

„V Chorvatsku bylo původní složení velmi populární především z důvodu své jednoduchosti, což je důvodem, proč jsme tehdy nepřikročili k jeho změně,” uvedla mluvčí.

Rozdílné složení potravin tématem v zemích Visegrádu

Na rozdílné složení potravin stejné značky v jednotlivých zemích EU opakovaně upozorňují země visegrádské čtyřky. Jejich jménem nedávno v Bruselu jednal slovenský premiér Robert Fico. O tématu se v projevu před europoslanci zmínil předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. [celá zpráva]

Do debaty nedávno přispěla i litevská studie, která srovnává 33 produktů stejných značek prodávaných v Litvě a Německu. U 23 z nich výzkumníci našli významné rozdíly ve složení, chuti, barvě nebo konzistenci. Litevský ministr zemědělství Bronius Markauskas na jejich základě požaduje zavedení jednotných standardů pro značkové potraviny v EU. [celá zpráva]

Ne všichni však souhlasí, aby se problém řešil regulací. Yaël Ossowski z Centra pro spotřebitelskou volbu v rozhovoru pro Novinky uvedl, že by bylo lepší dosáhnout změny prostřednictvím mediálního a společenského tlaku. [celá zpráva]