Podvodníci, kteří půjčují na přemrštěný úrok lidem, se kterými by se banky a seriózní úvěrové společnosti kvůli neschopnosti splácet ani nebavily, tak mají poslední možnost, jak sjednat půjčky „legálně“. A podle občanských poraden se toho snaží využít.

Česká národní banka (ČNB) vybere jen ty věřitele, kteří budou splňovat podmínky, a udělí jim licenci. Bez té firma nebude moci lidem úvěry poskytovat. Pravidlo ustanovila loni v prosinci novela zákona o spotřebitelském úvěru, podle níž musí podnikatel mít alespoň dvacetimiliónový kapitál a splňovat například důvěryhodnost nebo odbornost spočívající v pravidelném přeškolování svých poradců.

Vůbec je nezajímá a nezjišťují si, jak na tom klient finančně skutečně je.Tereza Ševčíková, vedoucí občanské poradny

O licenci si poskytovatelé i zprostředkovatelé mohli zažádat do konce února. Učinilo tak dohromady 433 firem z asi 60 tisíc podnikatelů, kteří u nás dnes odhadem půjčky poskytují. „Potvrzují se dohady, že se dostaneme jen na stovky možná i desítky oprávněných subjektů,“ komentovala situaci ředitelka kanceláře ministra financí Milena Hrdinková.

Překlenovací období se neřeší 

Než ale ČNB licence udělí, a trh s půjčkami se tím pádem ještě zúží, mohou s úvěry obchodovat všichni žadatelé. „Až do května příštího roku mohou poskytovatelé v tomto sektoru podnikat bez povolení k činnosti a zároveň nepotřebují mít odbornost,“ vysvětlil Právu zástupce ředitele odboru finančních trhů II ministerstva financí Milan Indra. „Ale všechna další pravidla již dodržovat musí,“ dodal.

Zákon neřeší, co se bude dít s úvěry, které společnosti dosud poskytují, a licenci nezískají.Hynek Kalvoda, předseda Asociace občanských poraden

V praxi to vypadá tak, že se v posledním období podvodné smlouvy podle pracovníků občanských poraden množí. Někteří z žadatelů o licenci totiž tuší, že povolení od ČNB nezískají. „Využívají přechodného období k tomu, aby na poslední chvíli poskytli úvěry nezodpovědně. Vůbec je nezajímá a nezjišťují si, jak na tom klient finančně skutečně je,“ upozornila Právo vedoucí občanské poradny ve Valašském Meziříčí Tereza Ševčíková.

Zjistit, zdali je klient schopen půjčku platit, mají ale věřitelé za povinnost již od roku 2010. Navzdory tomu se ale pracovníci občanských poraden neustále setkávají s podvodně sjednanými úpisy. „Stále pozorujeme, jak si lidé na sociálních dávkách sjednávají peníze přes internet. Kliknou sami, nebo jim poradí zkušenější známý a doporučí jim, kam mají jít, na koho se obrátit, možná i oni sami z toho mají nějaká procenta,“ popsala Ševčíková.

Podle předsedy Asociace občanských poraden Hynka Kalvody novela o spotřebitelském úvěru na narychlo sjednané půjčky v překlenovacím období nemyslí. „Zákon neřeší, co se bude dít s úvěry, které společnosti dosud poskytují, a licenci nezískají,“ stěžoval si Kalenda.

Musí k soudu

V takových případech ministerstvo doporučuje obrátit se na soud, který, pokud prokáže, že věřitel poskytl peníze někomu, kdo je v dané situaci nebyl schopen splácet, uloží dlužníkovi „pouhé“ vrácení jistiny, tedy vypůjčené částky bez úroků. „Dlužník má nově možnost splácet jistinu podle svých možností a nemusí ze dne na den vrátit všechno, co si půjčil,“ upřesnil Indra.

Jak ale zmínila Ševčíková, pro tyto nízkopříjmové lidi je vracení jistiny, i když po splátkách, stále velice problematické. Neseriózní věřitelé mohou už dnes, tedy v tomto přechodném období, také přijít o část úroků, které se jim sníží v případě, že nedodrží všechny náležitosti smlouvy.

Kde není žalobce, není soudce

„Když ve smlouvě chybí nějaké formality, popřípadě když dlužníkovi firma neposkytne smlouvu vůbec, spotřebitel neplatí celý úrok, ale pouze takový, který je ve výši reposazby ČNB,“ vysvětlil Indra. Ta dnes činí 0,25 procenta.

Pokud někdo od příštího května poskytne úvěr ilegálně, tedy bez licence, dlužník opět vrátí pouze jistinu a věřitel může být navíc souzen pro trestný čin nelegálního podnikání. Tam mu jako nejmírnější postih hrozí až dva roky vězení.

Velkou potíží, na kterou lichváři spoléhají, je ale samotné soudní řízení, které je pro lidi ve finančních nesnázích velmi nákladné, popřípadě se k jednání ani nedostaví. A kde není žalobce, není soudce.

Neví, jak z toho ven

„Znám jednoho psychiatrického pacienta, který uzavřel dvě půjčky na dva a šest tisíc. V současnosti je po něm vymáháno asi 25 tisíc. Ve chvíli, kdy mu věřitel poskytl půjčku, bydlel na sociální ubytovně a pobíral dávky v hmotné nouzi,“ popsala jeden z případů Ševčíková. Podle ní smlouva byla uzavřena v lichvě a soud by dal klientovi nejspíš za pravdu. „Ale klient by se k jednání zřejmě nikdy nedostavil, i proto, že by případ projednával soud v místě klientova bydliště, což je na druhém konci republiky,“ sdělila.

Jak upřesnila, daná úvěrová společnost nekomunikuje a odmítá se dohodnout na splátkovém kalendáři. Muže jeho situace trápí a stává se agresivním až tak, že s ním řada sociálních služeb musela ukončit spolupráci. „Netušíme, jak z toho ven,“ uzavřela Ševčíková.