Jourová na čtvrtečním zasedání sněmovního zemědělského výboru v Jihlavě uvedla, že Unie našla další peníze také na vytvoření metodiky, podle níž by jednotlivé země měly postupovat. Celkem podle eurokomisařky půjdou do této oblasti zhruba dva milióny eur.

„Podle našeho právního názoru je to nekalá obchodní praktika a máme nástroje na to, abychom to potírali,” řekla Jourová. Uvedla, že za nejrychlejší řešení považuje zpřesnění nynější evropské legislativy. „Dám také národním orgánům metodiku, jak postupovat, a věřím tomu, že když se bude postupovat případ od případu, můžeme během příštího roku hodně těch věcí vyřešit,” řekla.

Praxi kritizoval i šéf Evropské komise

Eurokomisařka přepokládá, že opětovné testování ukáže na několik desítek produktů s rozdílnou kvalitou, u nichž by pak mělo být zahájeno řízení s výrobci, případně prodejci. Podle Jourové si národní orgány samy určí, jak si vynutit, aby produkt zmizel z trhu, nebo se zlepšila jeho kvalita.

To, že praxe dvojí kvality potravin není v Evropské unii přípustná, prohlásil ve středu v europarlamentu předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Češi musí mít podle něj v čokoládě stejně kakaa, Slováci stejné množství ryb v rybích prstech a Maďaři stejně masa v masných výrobcích jako kdokoliv jiný v EU. [celá zpráva]

Marketingové téma

Rozdílnou kvalitu potravin stejné značky potvrdilo už několik studií. Asi nejznámějším příkladem je vyšší obsah masa v rybích prstech Iglo v Německu a Rakousku oproti Česku a dalším zemím střední a východní Evropy.

Výrobci se často brání argumenty o odlišných chuťových preferencích spotřebitelů v různých zemích. Někteří tvrdí, že se jedná o odlišné výrobky, i když s podobným obalem. Takto argumentuje například dánský výrobce lančmítů Tulip.

Na druhou stranu například britský řetězec Iceland v Česku využil téma pro marketingovou kampaň a ujišťuje, že tu prodává identické potraviny jako v Británii.