„Lubomír Zaorálek činí vše pro to, aby sociální demokracii zatloukl poslední hřeb do rakve. Úplně jíž ztratil kontakt s ekonomickou realitou v naší zemi. V době silného nástupu automatizace způsobí skokové navyšování minimální mzdy nakonec růst míry nezaměstnanosti zejména mezi již tak znevýhodněnými skupinami pracujících, jako jsou starší zaměstnanci, ženy či zástupci menšin,” myslí si hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

Volební lídr sociální demokracie podle něj vlastně volá po urychlení automatizace a robotizace české ekonomiky. „Jeho návrh nemá ve své podstatě nic společného s ideály levice ani s elementární ekonomickou racionalitou,” řekl Novinkám.

ČSSD navrhne podle Zaorálka zvýšit minimální mzdu z 11 tisíc na 12 200 a do roku 2022 na 16 tisíc. „Neplatit zaměstnancům slušnou mzdu je darebáctví,” prohlásil mimo jiné. [celá zpráva]

ČSSD tím vyrobí množství chudých a nezaměstnatelnýchekonomka Next Finance Markéta Šichtařová

Že firmy v takovém případě nahradí zaměstnance roboty, si myslí i ekonomka Next Finance Markéta Šichtařová. „Zvýšíme-li administrativně minimální mzdu, zaměstnavatel místo dražšího hlídače na parkovišti koupí automatický elektronický systém, který bude závoru zvedat sám, a hlídače propustí,” uvedla na příkladu.

Podle ní hrozí, že se nekvalifikovaný hlídač nebude o jinou práci ucházet, protože mu bude jasné, že ho nikdo nezaměstná. Stane se ekonomicky neaktivní – což se neprojeví ve statistice nezaměstnanosti úřadu práce, ale i tak na něj budou doplácet lidé z daní.

Technologie podle ní může velmi brzo nahradit řadu dalších profesí – obsluhu čerpacích stanic, prodavačky i část stavebních dělníků. „Pokud ČSSD zvýší do roku 2022 minimální mzdu na 16 tisíc Kč, vyrobí tím způsobem, který jsem popsala, velké množství chudých a nezaměstnatelných,” soudí Šichtařová.

Minimální mzda již výrazně stoupla

Ekonom ČSOB Petr Dufek připomněl, že započteme-li návrh k předchozímu vývoji, minimální mzda by se za dva roky zvýšila o 24 procent, za poslední čtyři roky o 43 procent. „Někdo by řekl, že jde stejně jen o malý okruh lidí, takže to může být jedno. Jenže s minimální mzdou musejí jít nahoru i nejnižší úrovně zaručené mzdy, které jsou aktuálně v rozpětí 11–22 tisíc. Takže růst minimální mzdy není až tak okrajový problém,” upozornil.

Věc ale nevidí jako černobílou. Firmy, kterým chybí zaměstnanci, budou podle něj muset přidávat tak jako tak. Pro některé společnosti to může být velký problém, ale tomu by nejspíše časem čelily stejně.

„Vzhledem k pozitivnímu vývoji hospodářství je zvyšování minimální mzdy pro firmy snesitelné, nicméně méně skokové administrativní navyšování tarifů by asi bylo přijatelnější,” řekl.

„Osobně vidím hlavně problém především u lidí se sníženou pracovní schopností, kterým prudký růst minimální mzdy může omezovat příležitosti k zaměstnávání. Dříve se u nich uplatňovaly nižší sazby, nyní mají fungovat kompenzace zaměstnavatelům. Je otázka, co je jednodušší, efektivnější a vůbec funkční,” uzavřel Dufek.

„Obávám se, že diskuse o minimální mzdě v ČR postrádá odbornou rovinu. Vláda sleduje politické hledisko, odbory své zájmy. To ovšem nemusí být v zájmu české ekonomiky. Minimální mzda není černobílé téma. Nicméně je zřejmé, že příliš vysoká minimální mzda napáchá více škody než užitku. Hodnoty, které v poslední době padají pro novou úroveň minimální mzdy, jsou daleko za rozumnou mezí,“ komentoval ekonom Deloitte David Marek.