Indická společnost se rovněž chystá u dolu postavit přistávací dráhu a vybuduje 240 kilometrů dlouhou železnici. Předpokládá, že takto vytvoří minimálně 10 tisíc pracovních míst.

Projet kritizují nejen ekologové, ale také řada politiků, podle nichž bude mít destruktivní dopad na životní prostředí. Australská sekce Greenpeace plán označila za "rozsudek smrti pro Velký bariérový útes".

Indie, kam Adani plánuje převážet prakticky všechno vytěžené uhlí, je zatím na této surovině energeticky závislá z 60 procent. Vláda nicméně hodlá do roku 2022 desetinásobně zvýšit solární kapacity a solární elektřina je levnější než elektřina vyráběná uhelnými elektrárnami.

Kritika i kvůli daňovým úlevám

"Obrovské dlouhodobé investice do uhlí nemají smysl, když máme přebytky energie a náklady na obnovitelnou energii rapidně klesají," prohlásil výkonný ředitel konzultační společnost Bridge to India Vinay Rustagi v rozhovoru se CNN.

"Z indické perspektivy je v tom těžké vidět nějaký přínos," dodal.

Adani oponuje s tím, že projekt přispěje ke zmírnění energetické chudoby v zemi, kde 300 milionů lidí nemá připojení k elektřině.

Ohrožení životního prostředí není jediným důvodem, proč indický projekt v Austrálii budí pobouření. Tím dalším jsou peníze daňových poplatníků. Jednání společnosti s queenslandskou vládou o daňových úlevách sice nějaký čas zadrhávalo, ale minulý týden dospěly obě strany k dohodě.