Celkové příjmy státního rozpočtu dosáhly ke konci dubna 407,3 miliardy korun, celkové výdaje činily 401 miliard.

Loni v dubnu dosáhl přebytek rekordních 30,5 miliardy korun. Meziroční pokles přebytku je podle ministerstva financí způsoben především nižšími příjmy z fondů EU. Ty byly loni za stejné období o 51,4 miliardy korun vyšší.

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostlo o 25,6 miliardy korun. Příjmy z DPH stouply o 7,9 miliardy na 85,4 miliardy korun. Výběr spotřebních daní stoupl o 0,4 miliardy na 47 miliard korun.

„Vládě na příjmové straně pomáhá i růst cen. Zatímco v minulých třech letech byla inflace velmi nízká, letos dosáhla v prvním čtvrtletí průměrných 2,4 procenta. A i rostoucí ceny zvyšují výběr DPH,” upozornil ekonom Komerční banky Marek Dřímal. Při nárůstu výběru daní podle něj zřejmě pozitivní roli hraje kontrolní hlášení, na hodnocení efektů elektronické evidence tržeb je ale ještě brzo.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ke konci dubna na nich bylo vyplaceno 176,7 miliardy, což představuje meziroční růst o 7,7 miliardy. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 6,4 miliardy, tedy o 4,9 procenta.

Na celý letošní rok je rozpočet schválen se schodkem 60 miliard korun. Loňský rozpočet počítal s deficitem 70 miliard korun, nakonec skončil v přebytku 61,8 miliardy korun.