Na praktiky takových dohazovačů, často jsou to také cizinci, opakovaně poukazují seriózní zaměstnanecké agentury. Potvrzují to i zjištění Státního úřadu inspekce práce.

„V ČR stále panuje vykořisťování. Zaměstnavatel či nelegální agentura za ně neodvádí zdravotní a sociální pojištění. Kontroly se zabývají zavedenými agenturami, ale nelegální zóna postihům uniká,“ potvrdila Právu generální ředitelka personální agentury Manpower Group a předsedkyně Asociace poskytovatelů personálních služeb Jaroslava Rezlerová.

Srovnatelné mzdové podmínky ale často nejsou zdaleka dodržovány Jiří Macíček, náměstek státní inspekce práce

Když se shrnou poznatky inspektorů, vychází z toho jasný obraz: ilegální zprostředkovatelé práce, mnozí z Polska, sem bez patřičných povolení přivezou pracovníky a ti dělají za 50 korun na hodinu, až čtrnáctihodinové pracovní směny i o víkendech, bez jakýchkoliv zaměstnaneckých práv, v nevyhovujících podmínkách.

Za takové peníze přitom firma už nesežene ani studenty na brigádu. Inspekce zjišťuje, že proti stálým dělníkům berou pracovníci přes dohazovače oficiálně i třikrát méně. Je to dané rovněž tím, že ilegální pracovníci jsou z části vypláceni bokem a neodvádí se za ně zdravotní a sociální pojištění.

Zákon: agenturní musí brát stejně

Metoda promluv a letíš na umlčení funguje, protože cizinci zde bývají bez prostředků. Firmy, které je zaměstnávají, dělají, že o ničem nevědí, že je to starost zprostředkovatele, což je ale podle inspektorů okatý alibismus. Podnik totiž ze zákona musí agenturním zaměstnancům platit srovnatelné výplaty jako kmenovým pracovníkům.

Obě asociace pracovních agentur, které u nás existují, ale jen za rok 2016 poslaly inspektorátu práce čtyři stovky podnětů na ilegální zaměstnávání, z celkového počtu pěti set, které inspekce obdržela. Celkem inspekce práce za čtyři roky, od roku 2012, zjistila deset tisíc nelegálně zaměstnaných osob.

Podle Rezlerové v tažení proti ilegálním agenturám dostatečně pružně nekooperují jednotlivé složky státu, tedy cizinecká policie, finanční úřady a inspektorát práce. Zdůraznila, že samotný inspektorát práce novodobé otrokáře jen těžko může dostihnout.

Máme problém s predátory v dohazování zaměstnanců, kteří se sem stahují z Polska, ale i z Moldavska či z Ukrajinyprezident Asociace pracovních agentur
Radovan Burkovič

Když agentura dodržuje zákony, tak přes ni zaměstnaní skladníci si podle viceprezidenta Asociace poskytovatelů personálních služeb Ondřeje Wysoglada běžně v celorepublikovém průměru vydělají za běžnou pracovní dobu kolem 23 tisíc korun měsíčně hrubého, obchodní zástupci přes 30 tisíc za měsíc, programátoři i 60 tisíc měsíčně.

„Srovnatelné mzdové podmínky ale často nejsou zdaleka dodržovány. V jednom z případů dostávali kmenoví zaměstnanci firmy vyrábějící pro automobilky 147 korun na hodinu a zaměstnanci agentury práce 51 korun,“ informoval už loni v červnu na parlamentním semináři náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. Zaměstnavatel v tomto případě od úřadu dostal pokutu necelých 900 tisíc korun.

Podle inspektorátu byly loni patrné nelegální aktivity hlavně polských zprostředkovatelů práce.

„Máme problém s predátory v dohazování zaměstnanců, kteří se sem stahují z Polska, ale i z Moldavska či z Ukrajiny. Jak je to vůbec možné, že sem mohou jen tak dovážet lidi?“ ptal se loni na půdě Parlamentu prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

16 kontrol denně

Odpovědí inspekce bylo, že zvýší počet kontrol. Letos jich chce úřad inspekce práce realizovat minimálně 8500. Za dva měsíce už provedl tisíc prověrek, při kterých inspekce zjistila 126 nelegálně zaměstnaných osob, z toho 30 občanů ČR, sedm EU a 89 cizinců. V přepočtu to průměrně vychází na šestnáct kontrol na jeden pracovní den.

Jedna z těchto šťár vedla do výrobny baget v Praze. Výsledkem bylo vyhoštění dvanácti Ukrajinců. Nebo minulý týden při akci v pražském skladu internetového obchodu Rohlík.cz policie odhalila desítky ilegálních pracovníků. Firma se brání s tím, že šlo o řádné zaměstnance polské firmy, která za ně odváděla sociální a zdravotní pojištění. Jejich mzda se v přepočtu měla pohybovat okolo 20 tisíc Kč. Proti rozhodnutí policie se bude odvolávat.

„Zásadní chyba chápání agenturních zaměstnanců je, že jsou přece levnější. Neměli by být. Výhodou pro firmy je větší flexibilita v nabírání lidí přes agentury. Ale neměla by to být cena práce,“ opakovala Právu Rezlerová.

„Agenturní zaměstnanci mohou být výhodní i za zákonných podmínek. Hodí se například při rozjezdu start-upů nebo u zprostředkování flexibilních krátkodobých úvazků pro ženy na rodičovské,“ sdělil ředitel Adecco ČR Ondřej Wysoglad.