„V lednu došlo k obrovskému přílivu spekulativního kapitálu, který sází na posílení koruny po blížícím se konci kurzového závazku. Zároveň se proti budoucím kurzovým pohybům začali více zajišťovat čeští exportéři,” řekl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

Příliv spekulativního kapitálu pokračoval i v únoru a březnu. „Celkem letos ČNB utratila 700 miliard korun. Celkem od listopadu 2013 pak 1630 miliard,” odhaduje Dřímal. Vychází z údajů o vývoji devizových rezerv, přesná čísla zveřejňuje centrální banka s dvouměsíčním zpožděním.

Intervence ČNB zahájila s cílem oslabit korunu a následně její kurz držet poblíž hranice 27 Kč/EUR. Intervenuje tak, že za koruny na trhu nakupuje eura.

Bankovní rada ČNB na počátku února zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada dodala, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017.

Rusnok: Některým se bude po stabilním kurzu stýskat

Řada ekonomů odhaduje ukončení opuštění kurzového závazku na přelom dubna a května. Neznamená to ale, že se ČNB vzdá zcela možnosti intervenovat v případě, že by koruna posilovala podle jejího názoru příliš.

„Mnozí dnes vzhlížejí k ukončení našeho kurzového závazku jako k nějaké téměř až fatální události, po které přijde jakési ‚vysvobození‘. Nepopírám, že tento manévr bude pro ČNB a její důvěryhodnost velmi důležitý. Chtěl bych však upozornit, že s řízeným plováním kurzu budou spojeny nejistoty, kterým jsme v posledních více než třech letech již začali pomalu odvykat. Nevylučuji, že se mnoha ekonomickým subjektům bude možná po nebývalé kurzové stabilitě i stýskat,“ řekl minulý týden na setkání finančníků v Praze guvernér ČNB Jiří Rusnok.

Oslabený kurz koruny usnadňoval prodej exportérům, na druhou stranu Čechům zdražoval nákupy v cizině a dovolené v zemích platících eurem.

Vzhledem k tomu, že spekulanti nakoupili velké množství korun a budou se je snažit prodávat, nemusí podle ekonomů koruna po opuštění kursového závazku hned posilovat, ale spíše kolísat.