V celé EU tempo hospodářského růstu podle Eurostatu v závěru roku zrychlilo na 0,6 procenta z 0,5 procenta ve třetím čtvrtletí. Za celý rok ekonomika EU vzrostla o 1,9 procenta.

„Ekonomika eurozóny nakonec překonala i náš odhad a ke konci roku 2016 skutečně šlápla na plyn. Oproti třetímu kvartálu zrychlil podle nás především průmysl,” řekl hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.

Předběžné ukazatele podle něj ukazují i dobrý start hospodářství eurozóny v letošním roce. „Na druhou stranu na stole je řada především politických rizik od brexitu přes francouzské a německé volby až po nejistou politiku amerického prezidenta Donalda Trumpa, které mohou dynamiku růstu nakonec tlumit, především skrze slabší investice,” dodal.

Inflace blízko cíli

Evropská komise v listopadu předpověděla, že růst ekonomiky eurozóny v letošním roce zpomalí na 1,5 procenta. Evropská centrální banka (ECB) se snaží hospodářský růst v eurozóně podporovat nízkými úrokovými sazbami a rozsáhlými nákupy dluhopisů.

Eurostat v úterý rovněž oznámil, že meziroční tempo růstu spotřebitelských cen v eurozóně v lednu zrychlilo na 1,8 procenta z prosincových 1,1 procenta. Inflace se tak dostala na nejvyšší úroveň za téměř čtyři roky.

ECB usiluje o to, aby se tempo růstu spotřebitelských cen pohybovalo těsně pod dvěma procenty. Rostoucí inflace by mohla zvýšit tlak na zpřísňování měnové politiky v eurozóně. Mezi kritiky uvolněné měnové politiky ECB patří například šéf německé centrální banky Jens Weidmann i mnozí němečtí politici.