Podle náměstkyně ministra financí pro daně a cla Aleny Schillerové jde o „rádoby výzkumy“, obsahující nepravdivé údaje. Jediné pravdivé údaje jsou podle ní ty, které ve čtvrtek zveřejnilo ministerstvo. Lidé, kteří s EET nesouhlasí, především z konkurenčních stran, podle ní šíří dezinformace.

„V minulosti zanikaly spousty hospod. Kdo tvrdí, že jde o EET, jen se vymlouvá. Jsou různé důvody,” prohlásil Babiš. V souvislosti s EET již proběhlo podle ministerstva 1842 kontrol a šetření, při kterých bylo zaznamenáno 162 případů porušení povinnosti elektronicky evidovat tržby.

Babiš ve středu na kongresu tradičního maloobchodního trhu Samoška v Olomouci prohlásil, že restauracím vzrostly loni v prosinci tržby meziročně o sto procent, což zopakoval i na čtvrteční tiskové konferenci. [celá zpráva]

Buzek: Nárůst o sto procent je nesmysl

Babišova čísla však zpochybňuje Boleslav Buzek z iniciativy Radostné Česko bez EET. „Nárůst tržeb o sto procent, o kterém pan ministr hovořil na tiskové konferenci, je nesmysl. V současné době ještě nejsou k dispozici přesná data, například z přiznání k DPH nebo z daňových přiznání,” připomněl.

„V systému ADIS (daňový informační systém používaný finanční správou, pozn.red.) jsou navíc značné duplicity dokladů a je tam zapojena i část firem z druhé vlny zavádění EET,” dodal.

Podle Buzka Babiš ve svých vyjádřeních používá propagandu, jakou před třemi lety používali v Chorvatsku. „Tam z počátku výběr daní nepatrně stoupl, brzy ale klesl a muselo se zvyšovat DPH. Nikde ve státech Evropy, kde se zaváděla plošná represe, se výběr daní nezvýšil,” zdůraznil Buzek, podle nějž je EET jen další byrokratickou zátěží podnikatelů.

EET se promítlo do zdražení, upozornil ekonom

Opatrný je zatím i hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda.

„Hodnotit dopady elektronické evidence tržeb po půldruhém měsíci od spuštění zatím jediné první vlny z celkem čtyř je předčasné. Měsíční počty otevřených a zavíraných restauračních zařízení a hospod kolísají a jsou ovlivněny také dalšími faktory, jako je hospodářský růst, vývoj maloobchodních tržeb nebo vývoj míry nezaměstnanosti,” řekl Kovanda Novinkám.

„Projevit se mohl také začátek kalendářního roku. Zatím se zdá, že klíčový negativní efekt pro běžného spotřebitele spočívá ve všeobecném zdražování jídel a nápojů v restauracích, které se promítlo do čísel za celkovou inflaci v ČR v listopadu a prosinci loňského roku. Bez elektronické evidence tržeb by byla míra inflace zřejmě stále i teď pod inflačním cílem ČNB ve výši dvou procent,” dodal ekonom.