Nejvíce se dařilo Řecku, kde stavebnictví meziročně vzrostlo o více než pětinu. Následovaly IrskoŠvédsko. Nejhůře na tom byly Slovinsko, Maďarsko a Lotyšsko se zhruba pětinovým meziročním propadem.

„Důvodem poklesu stavebnictví v Česku je v první řadě nedostatek zakázek, především ze strany veřejného sektoru. Loňský boom čerpání peněz z evropských fondů je dávno pryč a nové projekty se rozjíždějí jen velmi pomalu,” uvedl analytik ČSOB Petr Dufek.

Podle údajů Českého statistického úřadu české stavebnictví v devíti měsících letošního roku meziročně kleslo o 9,8 procenta. Inženýrské stavitelství, tvořené hlavně stavbami dopravní infrastruktury, propadlo o 15,9 procenta.

Zlepšení příští rok nelze očekávat

Osm zemí s největším meziročním poklesem patří do bývalého východního bloku. Prakticky všechny jsou významnými příjemci evropských dotací. "Problémem, který tyto země trápí, je vysoká srovnávací základna v oblasti inženýrského stavitelství z minulého roku. Tehdy dočerpávaly peníze z evropských fondů z minulého programového období a dokončovaly velké rozpracované investice. Samozřejmě existují i další limity růstu, které jsou ale pro každou zemi spíše specifické," doplnil ředitel analytické společnosti CEEC Research Jiří Vacek.

Podle prezidenta Svazu podnikatelů ve stavebnictví v ČR Václava Matyáše v příštím roce nelze v českém stavitelství očekávat posun k lepšímu. „Kromě výsledků stavební výroby známe už také tituly a objemy zadaných veřejných zakázek. K tomu je možno již dnes předpovědět, že bude velkým překvapením, když nebude příští rok ještě dramatičtější. Dosud je jejich objem nižší o 15 procent v pozemním stavitelství a o 37 procent v inženýrském stavitelství,” uvedl.

Vývoj stavebnictví v zemích EU do konce září
ZeměIndex (meziroční změna v procentech)
Řecko21,5
Irsko17,9
Švédsko13,3
Kypr9,1
Nizozemsko6,9
Finsko6,1
Španělsko5,5
Dánsko5,2
Rumunsko3,4
Lucembursko3,3
Estonsko2,7
Chorvatsko1,9
Velká Británie1,8
Německo1,2
Rakousko0,8
Itálie0,1
Malta-0,3
Belgie-0,5
Francie-1,3
Portugalsko-4,0
Slovensko-6,9
Bulharsko-8,8
Česká republika-8,9
Litva-13,8
Polsko-13,8
Lotyšsko-19,7
Maďarsko-20,5
Slovinsko-22,1
zdroj: Eurostat