„Roční mzdy v Česku byly v roce 2014 na úrovni 37 procent průměru Evropské unie. Zaujímali jsme tak devatenáctou pozici v žebříčku unijních zemí,“ uvedla předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

V tomto kontextu se hovoří o takzvaných hrubých mzdách, z nichž se v Česku ještě strhává daň z příjmu a takzvané zdravotní a sociální odvody. Po odečtení těchto odvodů podle výpočtu Novinek zůstane průměrnému Čechovi něco málo přes 262 tisíc korun. Zaměstnavatel však za takového zaměstnance zaplatí téměř 462 tisíce ročně (takzvaná superhrubá mzda).

Nejvyšší mzdy ve Švýcarsku a Lucembursku

Nejvyšší mzdy byly vypláceny zaměstnancům v Lucembursku (1,68 miliónu korun), Dánsku (1,52 miliónu) a Irsku (1,27 miliónu), mimo EU pak ve Švýcarsku (1,98 miliónu) a Norsku (1,62 miliónu).

Nejnižší výdělky jsou podle aktuálních statistik v Bulharsku (158 480 korun), Makedonii (181 305) a Rumunsku (183 700).

„Třeba bulharská průměrná roční mzda v přepočtu 158 tisíc korun nebyla ani desetinou té lucemburské, která se rovnala 1,6 miliónu,“ poukázala vedoucí oddělení statistiky práce ČSÚ Jitka Erhartová na skutečnost, že v rámci Evropy jsou nemalé rozdíly mezi mzdovými úrovněmi jednotlivých zemí.

Rozdíly ve mzdách se stírají cenami

Rozdíly ve výdělcích se mohou stírat vzhledem k vyšším cenám v bohatších státech. Kupní síla průměrné mzdy v Česku je na úrovni 59 procent unijního průměru. Hrubý domácí produkt (HDP) v paritě kupní síly přitom představoval v daném roce 86 procent průměru EU.

„Vzhledem k této vyšší konkurenceschopnosti a silnějšímu výkonu ekonomiky je zde prostor pro rychlejší zvyšování mezd. K tomu dochází v posledních dvou letech,“ uvedl ředitel odboru statistiky trhu práce ČSÚ Dalibor Holý.

Mzdy v západoevropských zemích v posledních letech rostou pomaleji. Méně než dvě třetiny mediánové mzdy pobíralo v roce 2014 v EU 17,2 procenta zaměstnanců. V Česku to pak bylo 18,7 procenta zaměstnanců.

Česko je velmi různorodé

Další ukazatele naznačují, že Česko patří k zemím s vysokou různorodostí ve výdělcích jak mezi profesemi, tak i mezi jednotlivými zaměstnanci, podobně jako Rakousko nebo Španělsko. Nejmenší rozdíly jsou ve Švédsku a Belgii.