Více utratila ČNB za intervence jen při zahájení intervencí v listopadu 2013, a to přes 200 miliard korun, a pak v loni srpnu, kdy nakoupila eura za 101 miliard.

„Zájem spekulantů o nákup korun v září výrazně vzrostl, protože se přiblížil konec kurzového závazku ČNB. Zvýšily se tak sázky na posílení koruny např. v ročním horizontu. V důsledku musela centrální banka více intervenovat,” uvedl ekonom Komerční banky Marek Dřímal.

„Devizové rezervy ČNB k HDP se již pohybují kolem 45 procent, což je po Švýcarsku nejvyšší podíl v rámci zemí OECD,” upozornil ekonom ING Jakub Seidler. ING očekává, že ČNB překvapí a ukončí kurzový režim už ve druhém čtvrtletí příštího roku, aby se vyhnula nadměrným spekulativním pozicím a vysokým intervencím.

Režim devizových intervencí centrální banka zahájila v listopadu 2013 s cílem oslabit korunu a držet její kurz poblíž 27 korun za euro. Od té doby do konce letošního září intervenovala v objemu zhruba 691 miliard korun.

Euro za 25 korun?

Intervence pomáhají exportérům, prodražují ale zboží z dovozu a dovolené v zemích platících eurem. Ekonomové odhadují, že bez intervencí by byl rovnovážný kurz eura za zhruba 25,50 koruny. Po ukončení intervencí odhadují krátkodobé posílení až k hranici 25 korun za euro. [celá zpráva]

Centrální banka zahájila intervence v listopadu 2013 nákupem eur za zhruba 200 miliard korun. Další intervence byly loni v červenci, kdy ČNB koupila více než miliardu eur za zhruba 28 miliard korun. Poté v srpnu koupila eura za zhruba 100 miliard korun a v září za 63 miliard korun. Od listopadu do února byla ČNB každý měsíc na trhu aktivní a koupila eura za dalších 126 miliard korun.

Po březnové přestávce se ČNB na devizový trh vrátila znovu v dubnu, kdy intervenovala za téměř 11 miliard korun, a v intervencích pokračovala i v dalších měsících.

Bankovní rada ČNB minulý týden zopakovala, že jako pravděpodobný termín ukončení režimu devizových intervencí vidí polovinu roku 2017. Rada zároveň uvedla, že kurzový závazek neukončí dříve než ve druhém čtvrtletí 2017. Guvernér Jiří Rusnok prohlásil, že za pravděpodobnější považuje termín „po (letních) prázdninách”.