Takzvanou "žlutou kartu" vystavily návrhu národní parlamenty 11 především východních členských zemí Unie v květnu.

Od počátku platnosti lisabonské smlouvy o reformě unijních institucí z roku 2009 je to teprve třetí případ, kdy země tímto způsobem postupovaly. Učinit tak mohou, pokud podle nich návrh Komise porušuje princip subsidiarity – tedy že Komise na unijní úrovni řeší témata, která by bylo lepší řešit na úrovni národní.

Podle Thyssenové Komise jejich postoj analyzovala a diskutovala s nimi. Nakonec ale došla k závěru, že pravidla je vhodné definovat na evropské úrovni.

"Je to z definice právní otázka. Prověřili jsme to, posoudili jsme argumenty týkající se subsidiarity a nevidíme důvod návrh stahovat," poznamenala eurokomisařka.
Připustila, že Komise může svůj návrh kdykoliv stáhnout z politických důvodů. Nyní opět předkládaný návrh ale podle ní vytváří spravedlivější prostředí na vnitřním unijním trhu.

Komise každé z celkem 14 komor národních parlamentů z 11 zemí, které se kvůli věci ozvaly, pošle dopis s odpověďmi na jejich konkrétní připomínky. Pokračovat tak chce v politickém dialogu s nimi v rámci legislativního postupu. Středeční rozhodnutí by tak mělo otevřít cestu dalšímu projednávání tohoto návrhu členskými zeměmi a v Evropském parlamentu.

Komise změnu pravidel pro dočasné vysílání zaměstnanců na práci do zahraničí navrhla v březnu. Základem plánu je, že by zaměstnanci vyslaní do zahraničí dostávali mzdu srovnatelnou s platy místních pracovníků.

Spor starých a nových zemí

Na změnu tlačily zejména západoevropské země, podle nichž stávající pravidla zneužívají firmy ze států s nižšími platy a vytvářejí tak nekalou konkurenci domácím společnostem. Země ze střední a východní Evropy se naopak obávají, že nové znění směrnice by mohlo ohrozit konkurenceschopnost místních firem. Ty by totiž byly nuceny platit svým zaměstnancům v zahraničí vyšší mzdy.

Europoslankyně Michaela Šojdrová již dříve návrh Komise označila za zjevný protekcionismus namířený proti pracovníkům z nových členských zemí.

„Pokud by byl striktně uplatňován princip 'stejná mzda za stejnou práci ve stejném místě', pak by nepochybně některé menší firmy musely s prací v zahraničí brzy skončit, ale především by šlo o zásah do konkurenčního prostředí,“ uvedla v květnu Šojdrová.

Eurokomisařka ve středu odmítla interpretaci, že by Komise novým předložením návrhu EU rozdělovala. "Naopak se snažíme rozdělení překonat. Ten problém existuje, existoval dávno předtím, než jsme s návrhem přišli," poznamenala.

Obávají se například o řidiče kamiónů

Žlutou kartu návrhu vystavily parlamenty Bulharska, ČR, Dánska, Estonska, Chorvatska, Litvy, Lotyšska, Maďarska, Polska, Rumunska a Slovenska. Naopak parlamenty Francie, Itálie, Portugalska, Británie a Španělska poslaly Komisi stanovisko, že podle nich návrh s principem subsidiarity slučitelný je.

Vysílání pracovníků do zahraničí se využívá zejména v sektoru stavebnictví, ale i v zemědělství a dopravě. Například maďarská vláda vyjádřila obavy, že by opatření připravilo o práci jejich řidiče kamiónů.

V roce 2014 bylo v rámci EU do zahraničí vysláno 1,9 miliónu zaměstnanců, o deset procent více než v předchozím roce. České firmy před dvěma lety podle informací Evropské komise na práci za hranice poslaly přes 30 tisíc lidí, což byl proti roku 2010 nárůst o více než pětinu.