Článek
„Minimální měsíční mzda činila v roce 1991 v ČR dva tisíce korun, o deset let později pět tisíc a letos se přiblížila desetitisícové hranici. I po novoročním zvýšení na 9900 korun měsíčně se ale minimální mzda v Česku řadí k nejnižším v EU. Horší minimální platy mají už jen Litva, Maďarsko, Rumunsko a Bulharsko,“ upozorňuje analýza.
Nejlépe placeni jsou zaměstnanci v Lucembursku, kteří mají nárok na nejméně 1923 eur měsíčně, tedy v přepočtu na zhruba 52 tisíc korun. To je dvakrát víc, než je v ČR průměrná mzda, která podle nejaktuálnějších údajů činí 26 480 Kč. A na roční minimální mzdu Čecha dosáhne Lucemburčan už za dva měsíce.
Značné rozdíly jsou i mezi kraji
„Je ale nutné zohlednit reálnou kupní sílu. Tedy to, co si zaměstnanec za tuto minimální mzdu může doopravdy koupit. Náklady na život v Lucembursku jsou několikanásobně vyšší než v ČR,“ připomíná výkonná ředitelka AC JOBS Olga Hyklová.
V hodinovém ohodnocení práce zaměstnanců jsou v ČR mezi kraji velké rozdíly. K nejlépe hodnoceným zaměstnancům patří dlouhodobě ti z Prahy, kde se loni průměrná hrubá hodinová mzda dostala na 196 Kč. Například v Pardubickém kraji přitom činila 152 Kč a ve Zlínském kraji jen 144 Kč.
„Zatímco v Praze tak v letošní první čtvrtletí dosáhl průměrný měsíční hrubý plat téměř 33 tisíc, v Karlovarském kraji pouze 23 096 korun,“ uvedla Hyklová.
Ženy jsou na tom hůře
V ČR navíc existují výrazné rozdíly v platech mezi ženami a muži.
„Česká republika je tak v rozdílech platů podle pohlaví třetí nejhorší v EU. Větší rozdíly mezi výdělky žen a mužů jsou už jen v Rakousku a v Estonsku. Ženy v Česku mají v průměru o 22 procent nižší plat než muži. Rozdíl mezi průměrnou mzdou ženy a muže činí v naší zemi 6500 korun,“ informovala Hyklová.
Hlavním důvodem nižšího výdělku žen je fakt, že často pracují v profesích a oborech s nižšími mzdami, jako je třeba školství. Zastávají také většinou nižší posty než muži.
Se zaměstnáním spokojeno 35 % lidí
Nízké výdělky ve srovnání s vyspělými západními zeměmi se odrážejí v míře spokojenosti zaměstnanců. Se svým zaměstnáním je tak v ČR podle analýzy spokojeno jen 35 procent lidí, a ve 43 procentech případů je trápí právě malé platy.
„Není divu, že každým rokem stoupá počet Čechů, kteří se rozhodnout odejít za prací do zahraničí. Jen letos by tak mohlo učinit kolem 130 tisíc lidí. Oblíbené je stále Německo – ať už tu člověk dělá jakoukoliv práci, vždy si vydělá výrazně víc než v ČR,“ uvedla v té souvislosti Hyklová.
Jak vyčíslila, například učitelé si v Německu měsíčně vydělají kolem sedmdesáti tisíc, pekaři padesát tisíc a taxikáři zhruba třicet pět tisíc korun.
„Ještě výrazně vyšší platy jsou ve Švýcarsku. Řidič autobusu si tam vydělá pětkrát víc než v Praze a učitelé základních škol mají plat sedmkrát vyšší,“ informovala Hyklová.