I když jsou svědectví a další poznatky, ve správním řízení a u soudu je možnost tolika vytáček a zpochybnění, že lze jen obtížně dokázat, kdo nařídil cizince najmout, přes jakého prostředníka a že v podniku skutečně pracovali.

KOMENTÁŘE DNE:

Naplněný a důstojný život - na člena protikomunistického odboje Františka Zahrádku vzpomíná Václav Klaus ml. Čtěte zde>>

„Jistý větší podnik u Plzně dokonce už od recepce zvonil na poplach, když přišla kontrola. Dělníci poté byli nuceni se před inspektory bez mrknutí oka vydávat za návštěvu,“ popsal Právu jeden z případů předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.

Otrokářské praktiky

Jak uvedl, tito dělníci upustili vše, co měli v ruce, a jen tak se dívali kolem, jakoby nic. „Jsme jen hosté,“ tvrdili kontrolorům. Firma platila cizincům v porovnání s okolními podniky jen almužnu, navíc na dohodu o provedení práce, i když šlo o jasné zaměstnání na plný úvazek.

„Věc je teď před správním soudem, proto nemohu být konkrétnější. Není to však zdaleka ojedinělý případ. Nelegální zaměstnávání, kdy se jedná o systematickou činnost více lidí, je organizovaný zločin,“ zdůraznil Středula.

Na tom, že v Česku místy panují otrokářské praktiky mimo zákon, se s odbory shodují i obě asociace personálních agentur.

„Jde o miliardy korun, které se v nelegálním zaměstnávání točí. Ty firmy neodvádějí zdravotní a sociální pojištění. Ať tedy státní orgány meziresortně provážou své informace, kdo, koho a za jakých podmínek zaměstnává,“ uvedl na parlamentním semináři o agenturním zaměstnávání prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Nelegální dělníci při kontrolách volí i další finty. Tvrdí, že ve firmě provádějí průzkum nebo že jsou úklidová četa. Ve skutečnosti ale montují součástky do aut nebo strojů. Děje se to dokonce i v pekárnách. Mají oblečení na úklid, ale pletou housky.

„Agenturní zaměstnávání je zdrojem velkého počtu stížností,“ potvrzuje náměstek generálního inspektora Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček.

Chystá se změna platné legislativy

Loni inspekce například odhalila v Česku zaregistrovanou firmu se slovenským majitelem, která v SR zaměstnávala Slováky. Nejen že za ně díky registraci v ČR neodváděla zdravotní a sociální pojištění, ale ještě šlo o nezaměstnané. Brali podporu a pracovali načerno. Firma by měla dostat pokutu přes 600 tisíc, ale odvolává se.

Agentury práce by měl od příštího roku začít více regulovat chystaný nový zákon o zaměstnanosti. Nově vznikající agentury budou podle něj muset složit půlmiliónovou kauci. Jenže podle asociací personálních agentur se zákon dotkne jenom těch, kteří platnou legislativu dodržují.

„Není třeba přijímat nové zákony, stačí hlídat ty současné. Proč například neprovádět meziresortní kontroly, do nichž by se zapojily úřady práce, inspekce, zdravotní pojišťovny, správy sociálního zabezpečení i finanční úřady?“ míní Burkovič.

Středula zase prosazuje, aby až likvidační pokuty dostávali nejen zprostředkovatelé, ale i podniky, které ilegální dělníky opakovaně poptávají.