Podle viceprezidenta Svazu průmyslu ČR Františka Chaloupeckého scházejí například svářeči, obráběči kovů (obsluhy CNC strojů), řidiči kamiónů, elektrikáři či truhláři.

Zprávy o tom, jaké absolventy produkuje školství, co potřebují zaměstnavatelé a zda se má Česko zaměřovat spíše na vysokoškoláky, nebo „zlaté české ruce“, jsou mnohdy velmi protichůdné.

„Vím, že tím kopu do vlastních řad, ale ekonomů, právníků, zkrátka absolventů humanitních oborů je opravdu hodně. Zato však podnikům zoufale scházejí lidé s technickým vzděláním,“ tvrdí hlavní ekonomka Raiffeisenbank (RB) Helena Horská.

Nezaměstnanost absolventů VŠ roste

Na jednu stranu podniky tvrdí, že už další humanitně orientované vysokoškoláky nezaměstnají a že by pro ně jen těžko našly uplatnění. Jenže z celkových čísel naopak vyplývá, že vysokoškoláků máme ve srovnání s Evropou stále málo. Loni statistici spočítali, že podíl vysokoškoláků ve věku 30 až 34 let je u nás pátý nejnižší v Evropě. Za námi jsou v rámci EU již pouze Malta, Slovensko, Rumunsko a Itálie.

„Podíváme-li se na nabídku pracovních míst, tak první místo si drží kategorie obchod, prodej, nákup, což jsou většinou administrativní pozice, kde není požadováno vysokoškolské vzdělání. Na druhém místě jsou řemeslné a manuální pozice,“ říká Aleš Prágr, produktový manažer Volná místa.cz.

„Trojici, kde byla od začátku roku nejčastěji nabízena práce, uzavírá kategorie cestovní ruch a gastronomie, kde jsou při bližším pohledu nejvíce chtěné pracovní pozice jako kuchař, číšník, servírka nebo pokladní,“ dodal Prágr.

Stále však také platí, že vysokoškoláci jsou nejméně postihováni dlouhodobou nezaměstnaností. Co se týká hledání práce krátce po škole, vyhlídky řady absolventů se přece jenom zhoršily.

„Zatímco v roce 2007/08 byla půl roku až rok po ukončení studia nezaměstnaná pouze necelá 2,4 procenta absolventů vysokých škol, v roce 2009/10 to bylo už přes čtyři procenta a v letech 2012/13 již 5,5 procenta,“ uvádějí v poslední analýze Martin Zelenka a Jan Koucký ze střediska vzdělávací politiky Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy.

Zdaleka nejvyšší je podle nich míra nezaměstnanosti úplně čerstvých absolventů, tedy v prvním půlroce po absolvování. Během druhého roku od ukončení studia klesá nezaměstnanost absolventů vysokých škol na méně než 2,5 procenta.

Některé školy jsou propadák

Když se ale podívá člověk do podrobné tabulky nezaměstnanosti absolventů podle škol, tak u některých fakult jsou údaje alarmující. U nezaměstnanosti do pěti let od školy některé z nich vykazují patnáctiprocentní podíl absolventů bez trvalé práce, v některých případech i více. Jedná se například o psychosociální studia na Vysočině.

Každopádně za čtvrtstoletí se v Česku počet vysokoškoláků ztrojnásobil. Hlavně studenti práv a ekonomických oborů přitom mají vysoká očekávání, že hned po škole najdou práci s platem odpovídajícím minimálně průměrné mzdě v Česku, tedy kolem dvaceti pěti tisíc korun. To je obzvláště v menších městech a chudších regionech zcela mimo realitu.

Faktem ale také je, že po vysokoškolácích mají stále značnou poptávku banky. Téměř všude ovšem vyžadují nějakou praxi. A jak potvrzují personalisté, je také pravda, že i na vysokých odborných či manažerských postech ve finančním sektoru se velmi dobře uplatňují lidé s technickým vzděláním, protože jsou zvyklí racionálně uvažovat a jednat.