„V roce 2015 došlo ke zvýšení intenzity inspekční činnosti. Celkem proběhlo 15 700 kontrol, což je meziročně o 1000 více. Nejvíce se jich týkalo ovzduší a odpadů,“ shrnul ředitel ČIŽP Erik Geuss. Celkově ČIŽP udělila pokuty v právní moci ve výši 136 miliónů korun.

„Podstatné je desetiprocentní zvýšení počtu pravomocně uložených opatření k nápravě (345) a pravomocně uložených návrhů k zastavení nebo omezení činnosti (44),“ dodal Geuss. Evidováno a šetřeno bylo také 260 havárií, což je o 50 více než v roce 2014.

Potíž je v tom, že pokuty často k nápravě nevedou. To je patrné například u neoprávněného kácení porostů v soukromých lesích. I když je les privátní a podléhá těžba pravidlům. Z výroční zprávy ČIŽP vyplývá, že pokuty z velké části dostávají stále tytéž firmy. Kácejí ale dál, jak se jim zlíbí.

Z některých případů zdokumentovaných ve výroční zprávě až zůstává rozum stát, jak jdou doztracena. Firma svévolně vykácela v Lužici u Mostu pět hektarů lesa a nechala holinu bez sanace. Vyčíslená škoda: 25 miliónů.

Inspekce podala trestní oznámení. Policie věc ale následně odložila. Prý se nepodařilo prokázat, kdo ve firmě kácení nařídil, a navíc se firma už prodala někomu jinému. Nebo další podnik v Chotěboři opakovaně otravuje ryby v řece Doubravce. Dostává pokuty, ale k únikům jedů dochází dál.

Naváží suť lidem pod nos

V některých případech podnikatel už léta ukazuje zvednutý prostředníček nejen úřadům, ale i lidem v okolí své činnosti. To zažívají obyvatelé v obcích Zruč-Senec, Vejprnice a Tymákov na Plzeňsku.

Tam si stavební firma plzeňského podnikatele a jeho manželky udělala skládky stavebního odpadu, aniž se na to někoho ptala, aniž na to parcely řádně připravila a dostala povolení. Pozemky sice patří podnikateli, jenže nejsou určeny ke skládkování.

Stěžují si na to už čtyři roky místní lidé. Žádosti o šetření a nápravu marně píší starostové, inspekce to řeší již druhým rokem. „Žádáme prošetření stavu daných pozemků z důvodu neustálého navážení různých stavebních odpadů, suti. S tím nesouhlasíme, protože pozemky nejsou určeny k těmto účelům,“ napsal například už v květnu 2014 plzeňskému inspektorátu ČIŽP starosta obce Vejprnice Pavel Karpíšek.

„Skládkování na nepovolené skládce pokračuje. Jedno auto za druhým už od pěti hodin ráno. Nepředstavitelná mračna prachu,“ píše v jednom z e-mailů občan Vejprnice.

ČIŽP vystavila firmě několik pokut jdoucích do statisíců. Ta se pořád odvolává. Podnikatel tvrdí, že firma není jeho, že patří manželce, anebo oponuje, že on navážky stavebních odpadů na ně nenařídil a vůbec netuší, kde se tam vzaly.

Pokuty jsou pro podnikatele směšně nízké, když odpadoví odborníci na inspekci spočítali, kolik ušetřil, když suť řádně neodvezl na skládku. Paradoxní přitom je, že i od města Plzně nadále dostává veřejné zakázky. Každý objednatel stavby přitom platí řádné skládkování sutě z demolic a rekonstrukcí ve výsledné ceně zakázky.

Koupíte si domek na zahrnuté suti?

Inspekce loni z hald neoprávněně uložené suti v plzeňských lokalitách odebrala vzorky. Potvrzují podezření, že jsou v sutinách zbytky asfaltů a dalších látek, které na nezabezpečeném pozemku nemají co dělat.

Hromady suti firma čas od času rozhrne. V budoucnu přitom na těchto parcelách mají stát rodinné domy. ˆ„Chtěl bych u takového domu mít pak zahrádku. A to stabilní podloží, to určitě nebudou praskat stěny, no nekupte to,“ dodává ironicky jeden z místních.

I tento případ ukazuje, že když si člověk kupuje dům nebo parcelu, měl by si ověřit, zda ji nezatěžují nejen právní vady, ale i ekologické, třeba jako ty v obcích Zruč-Senec, Vejprnice a Tymákov. Nejde přitom jen o staré zátěže, ale i o ty nově vznikající.

„Je zvláštní, že když nějaký podnikatel takto ignoruje zákony a chová se neurvale k místním lidem, může i nadále dostávat veřejné zakázky,“ diví se jeden z inspektorů.