Vlastníka v daňovém ráji má už více než 13 tisíc českých firem. Proč se pro to rozhodly?

Na problematiku daňových rájů lze hledět trojí optikou. Nejprve jako na korektní mezistátní soutěž, ve které se firma rozhoduje, kde umístí svou mateřskou či dceřinou společnost podle toho, jaké je zdanění v konkrétním státě. Jedná se tak o nákladovou optimalizaci a zároveň tlak na stát, aby byl mezinárodně konkurenceschopný. Jde o běžnou a korektní optimalizaci.

KOMENTÁŘE DNE:

Zeman versus ne-Zeman - Předvolební prezidentské klání předjímá Jiří Pehe. Čtěte zde>>

Firmy ale také velmi často využívají daňové ráje k zakrytí vlastnické struktury. I v tomto případě nelze a priori uvažovat o negativním jevu, neboť zvýšená ochrana soukromí je součástí ekonomického blahobytu.

Naopak velmi problematické je využívání struktur daňových rájů pro praní špinavých peněz a k získávání veřejných peněz lidmi, kteří by je za transparentního jednání nemohli získat. V tomto případě se využívá síť mateřské firmy a dceřiných firem, které jsou šikovně rozmístěny napříč zeměmi, jako je Nizozemsko, Seychelská republika, Britské Panenské ostrovy atd.

Vzájemným propojením lze přenášet peníze přes různé firmy a banky až do konečné destinace, která splňuje prakticky absolutní anonymitu, a to jak o původu peněz, tak i o informaci konečného příjemce. Z našich průzkumů vyplývá, že nejčastější motivací českých podnikatelů je zajištění anonymity.

Jak obtížné je firmu v daňovém ráji založit? Je k tomu zapotřebí například společník na místě?

Založit si firmu v daňovém ráji je velmi jednoduché. Zaběhlou praxí je, že celý proces zajistí specializovaná agentura nebo advokátní kancelář na základě plných mocí.

O jak časově náročný jde proces? Kolik to stojí?

Nejedná se o časově náročný proces, hovoříme o týdnech. Některé specializované společnosti mají pro potenciální zájemce již předzaložené firmy. Cena za firmu, která má sídlo v daňovém ráji, se pohybuje kolem 2000 amerických dolarů (zhruba 48 tisíc korun). Následně se ještě každý rok platí obnovovací poplatky. Jde zhruba o 1000 dolarů (asi 24 tisíc korun) každý rok.

Někteří podnikatelé zakládají offshorové firmy hned v několika destinacích najednou. Jaký to má důvod?

Sítě firem se využívají hlavně k zametání stop – ať už majetkových, nebo finančních.

Oblíbené jsou destinace, které poskytují vlastníkům firem vysoký stupeň ochrany soukromí. Jde o Seychely, Spojené arabské emiráty, Belize

Do kterých rájů míří české firmy a podnikatelé nejčastěji a proč?

Nejoblíbenějším daňovým rájem je Nizozemsko, kde má aktuálně vlastníka 4160 českých firem, tedy téměř třetina všech společností, jejichž matka má registrované sídlo v destinaci považované za daňový ráj.

Na druhou stranu ale Nizozemsko na své atraktivitě z hlediska využívání zahraničních mateřských společností kontinuálně ztrácí. Důvodem jsou dlouhodobě rostoucí administrativní náklady a velmi přísná regulace, která znamená výrazné zvyšování nákladů na mezinárodní strukturu.

Jaké destinace Nizozemsko v popularitě střídají?

Zájem se přesouvá k novým členským zemím EU jako Kypr a Malta. Pozicí Kypru výrazně neotřásla ani krize bankovního sektoru. Kypr i Malta mají stabilní legislativu, proklientský přístup k daňovým poplatníkům a výhodné smlouvy o ochraně mezinárodních investic. To společně s nižšími administrativními náklady na správu mateřských firem vytváří vhodné podmínky pro další posilování významu těchto jurisdikcí.

Oblíbené jsou také destinace, které poskytují vlastníkům firem vysoký stupeň ochrany soukromí. Jde například o Seychely, Spojené arabské emiráty, Belize, Panamu, Marshallovy ostrovy a další offshorové jurisdikce.

Jsou mezi daňovými ráji výraznější rozdíly? Pokud ano, v čem?

Každá jurisdikce má svá specifika a je vhodná pro jiný typ podnikání. Obecně lze ale daňové ráje rozdělit na dva typy – jedny vlastníkům firem přinášejí vysoký stupeň ochrany soukromí a jiné optimalizaci daňové zátěže nebo kombinaci obou zmíněných vlastností. Podle záměrů podnikatele se pak volí konkrétní země.