Se zrušením tzv. karenční lhůty, tedy nevyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, nesouhlasí podle průzkumu 73 procent firem.

KOMENTÁŘE DNE:

Záleží na osobnosti a činech, ne na původu člověka - O nárůstu zločinů z nenávisti po referendu o brexitu píše Thomas Kulidakis. Čtěte zde >>
 Očima Saši Mitrofanova: Havel na Hradě zadělal na Zemana

"Průzkum potvrdil, že institut karenční doby, který byl na našem území zaveden prakticky už za dob Rakouska-Uherska, vede k větší odpovědnosti zaměstnance, snižuje fiktivní nemocnost a omezuje zneužívání systému. Znovuzavedením karenční lhůty se snížila nemocnost zaměstnanců u 67 procent zaměstnavatelů," uvedl Dlouhý.

To je však částečně dáno tím, že lidé například s chřipkou nebo nachlazením chodí do práce. Nemohou si dovolit přijít o příjem za tři dny a nemoc tzv. přechodí.

V prvních třech dnech nemoci nyní lidé nedostávají nic. Od čtvrtého do 14. dne poskytuje zaměstnavatel náhradu mzdy za pracovní dny, a to 60 procent průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění podle výše výdělku. Započítává se jen určitá jeho část, za den to může být maximálně 892 korun.

Podnikatelé také tvrdí, že by jim vzrostly mzdové náklady v důsledku zvýšení náhrad za pracovní neschopnost. "Pokud bychom navíc museli přijmout nové zaměstnance, protože někdo tu práci za nepřítomné zaměstnance ve výrobě udělat musí, dostáváme se ke zvýšení mzdových nákladů až o 3,3 až 3,6 procenta," uvedl Martin Klusáček, personální ředitel společnosti Fraenkische CZ.

Sick days

Průzkum také ukázal na to, že zaměstnavatelé, pokud by byla karenční doba zachována, se nebrání vést diskusi o uzákonění indispozičního volna ze zdravotních důvodů (tzv. sick days). Pokud by stát podmínil zachování karenční lhůty uzákoněním sick days, 40 procent podnikatelů je ochotno nabídnout svým zaměstnancům tři dny a třetina podnikatelů jeden den volna.

Sick days nabízejí už nyní některé firmy jako benefit, variantou jsou tzv. free days na zařizování úředních záležitostí. Obvykle zaměstnanec dostává plnou mzdu jako za běžnou dovolenou.

Žádají větší kompenzace

Změnu zákoníku práce navrhla skupina senátorů v čele se Zdeňkem Škromachem (ČSSD). Usilují o zrušení karenční doby a pro zmírnění dopadů zaměstnavatelům nabízejí kompenzaci ve formě snížení sazby pojistného na nemocenské pojištění o 0,2procentního bodu.

"S ohledem na finanční a personální dopady na firmy, je to absurdní, nevyvážená kompenzace," podotkl Dlouhý. Firmy označují za adekvátní snížení sazby o 0,4 až 0,5procentního bodu. Téměř třetina respondentů ale tvrdí, že lepší variantou je to, aby stát jako plátce nemocenské ji začal zaměstnancům vyplácet dříve než 15. den pracovní neschopnosti. V praxi by tak zaměstnavatel začal sice hradit již první den pracovní neschopnosti, ale nikoliv až do 14. dne včetně.

Vládní strany v koaliční dohodě uvedly, že obnoví vyplácení nemocenské v prvních třech dnech nemoci, pokud se na tom tripartita dohodne. Zástupci kabinetu, zaměstnavatelů a odborů se ale zatím neshodli.