Někdy ale samy matky práci na plný úvazek nezvládají. A tak počet žen s malými dětmi, které se rozhodly podnikat, narostl za poslední roky o 74 procent. „Ukazuje se, že z obavy z nezaměstnanosti ženy stále častěji hledají řešení v podnikání. Často to však není jejich první volba, ale vynucená strategie,“ říká Alena Křížková ze Sociologického ústavu AV ČR.

„Z průzkumu, ve kterém jsme porovnávali statistiky z let 2008 a 2012, tedy řekněme období dopadů krize, vyšlo, že počet žen s malými dětmi, které se rozhodly podnikat, vzrostl za poslední roky o 74 procent,“ uvedla Křížková.

Málo příležitostí

„Nutnost podnikat je zřejmě jedním z negativních ekonomických dopadů mateřství v Česku, který odráží nedostatek vhodných zaměstnaneckých příležitostí,“ doplnila socioložka.

Nejčastěji volí tuto cestu ženy s vyšším než základním vzděláním nebo se specifickou kvalifikací. Obecně pracují spíše ve službách, z domova, tam, kde není potřeba finanční vklad. Například daňové poradenství, vedení účetnictví a podobně.

České ženy podnikatelky dokonce předhonily i evropský průměr. Podle aktuálních údajů v České republice 12 procent žen a 22 procent mužů, kteří jsou výdělečně činní, podniká. Přitom průměrný podíl podnikajících v EU je 10 procent žen a 18 procent mužů. V současnosti tvoří české ženy 30 procent podnikajících.

Po nástupu do práce jsou nezaměstnané

Placená rodičovská dovolená je u nás v Evropské unii třetí nejdelší po SlovenskuPolsku. Po nástupu do práce však většina žen končí mezi nezaměstnanými. Může za to například změna obsahu a náročnosti profese, ke kterým došlo během tří či čtyř let, kdy byly ženy doma, ale i neschopnost vyhovět pracovnímu tlaku po nástupu na plný úvazek.

Souvisí to samozřejmě kromě minima částečných úvazků i s nedostatkem finančně dostupných zařízení pečujících o děti mladší tří let. Tím zdaleka netrpí jen ženy, které chtějí pracovat, a rodinné rozpočty, v nichž schází jejich výdělky, ale i státní kasa.

„Kvalifikované odhady Jiřího Šatavy z Národohospodářského ústavu říkají, že pokud by se na trh práce dostalo ročně o 20 procent žen s malými dětmi více, znamenalo by to přínos až tří miliard pro státní rozpočet. A to jenom na odvodech za zdravotní a sociální pojištění, pokud by navíc pracovaly za minimální plat,“ zdůrazňuje Helena Skálová, ředitelka Gender Studies, neziskové organizace, která mimo jiné zastřešuje sociologické a ekonomické průzkumy.

Místa se nedrží

Alena Bičáková a Klára Kalíšková z IDEA – projektu Národohospodářské ústavu (NHÚ) představily průzkum, který ukázal, že ženy se stávají nezaměstnanými často ihned po návratu na trh práce. I když čeští zaměstnavatelé jsou povinni držet ženě místo do tří let věku dítěte, zjevně se jim to daří obcházet.

„Téměř třicet procent žen s dvouletými a většina žen s tříletými a čtyřletými dětmi se stává nezaměstnanými bezprostředně po ukončení rodičovské dovolené. K tomu je třeba připočítat další zjištění, že navíc až čtvrtina nezaměstnaných žen se čtyřletými dětmi přišla o práci až po pár měsících po návratu do zaměstnání,“ zdůrazňuje spoluautorka studie a analytička Klára Kalíšková.

Mají děti. Muži jim zatím platově odskočí

Další studie, kterou vypracovala ekonomka Mariola Pytlíková z NHÚ, ukazuje platové rozdíly žen a mužů. „Platové rozdíly žen a mužů se významně zvyšují v období, kdy mají malé děti. Nejvyšší jsou ve věku 35–39 let. Rozdíl v průměru měsíční mzdy mezi muži s nejmladším dítětem ve věku 3 až 5 let a ženami se stejně starým dítětem dosahuje 39 procent. Přitom u bezdětných zaměstnanců je rozdíl v platech jen 15 procent,“ upozorňuje Pytlíková.

Vzestupnou tendenci to má podle očekávání s přibývajícím počtem dětí. „Čím víc dětí žena má, tím více se rozevírají nůžky. Z 21 procent u jednoho dítěte na 36 procent u tří dětí ve srovnání s příjmem muže,“ dodala pro Právo ekonomka.