„Pokud budeme mít nové důkazy a systematičtější přístup, v takovém případě budeme připraveni naše stanovisko zvážit,“ uvedla eurokomisařka.

Šéf parlamentního právního výboru Svoboda se spolu se svým německým kolegou Michaelem Cramerem, předsedou výboru pro dopravu, ptal komise mimo jiné na to, kdy dopad změny času na dopravu, spotřebu energie a další oblasti znovu přezkoumá.

Názory států se různí

Změnou času se zabývá směrnice z roku 2001, která stanoví společné datum na jaře a na podzim, kdy je třeba posunout hodiny nejprve o hodinu napřed a poté zpět, aby se využilo sezónního denního světla. Občané EU v minulých letech předložili řadu petic za zrušení letního a zimního času.

Motivací pro zavedení zimního a letního času byly energetické úspory během dvou světových válek. V českých zemích byl letní čas zaveden poprvé za první světové války v letech 1915 a 1916. Vrátil se opět za druhé světové války v roce 1940 a trval až do roku 1949. Potřetí si Češi začali každoročně posouvat hodinky v roce 1979 za ropné krize a energetických problémů. Až do roku 1995 trval v Česku letní čas šest měsíců. Od roku 1996 se republika připojila ke zvyklostem EU a časový posun trvá sedm měsíců, tedy do konce října.

Komise si je podle Bulcové těchto iniciativ vědoma. Dosavadní studie ale přinesly smíšené výsledky, ze kterých nelze vyvodit nic přesvědčivého. Nejednoznačný je podle ní i postoj zástupců jednotlivých členských zemí EU, se kterými hovořila. Brusel tudíž nevidí důvod směrnici v dohledné době revidovat.

Svoboda, který na jaře podnítil společné slyšení několika výborů, ve čtvrtek s odvoláním na stanoviska devíti univerzit upozornil, že střídání času způsobuje zdravotní obtíže zhruba pětině Evropanů. Přímé a nepřímé náklady na zdravotní následky prý univerzity odhadly na 131 miliard eur. „V oblasti energetiky dnes žádný důvod (pro zachování změny času) neexistuje... totéž platí pro dopravu,“ prohlásil.