Proti dosud prosperujícímu Kazachstánu, jemuž ještě nedávno ekonomové předvídali na letošek růst 4,3 procenta, se spiklo hned několik okolností najednou. Tou první je neustávající propad cen ropy (severomořský typ Brent se ve čtvrtek prodával okolo 46,5 dolaru za barel), což je pro kazašskou ekonomiku zaměřenou na export nerostných surovin tvrdá rána.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Nazarbajev avizoval utahování opasků

Neméně vážný dopad ale mají i ekonomické potíže dvou nejvýznamnějších obchodních partnerů Astany – Ruska a Číny.  V nových reáliích tak ekonomové předpokládají růst jen o 1,5 procenta hrubého domácího produktu. Centrální banka už v červenci rozšířila fluktuační pásmo měny ze 170–188 na 170–198 tenge za dolar.

Čtvrteční  úplné uvolnění kurzu ale poslalo měnu do nových hlubin – odpoledne už stál jeden dolar 255 tenge. „Kdyby vláda a národní banka nic nedělaly (…) a kdyby se všechny problémy řešily na úkor rezerv národního fondu, nakonec by Kazachstán čekal bankrot,“ sdělil ve čtvrtek  bez obalu premiér Karim Masimov.

Prezident Nursultan Nazarbajev, který zemi autoritativně vládne už od rozpadu SSSR, ve středu varoval obyvatelstvo, že roky blahobytu skončily.  „V předchozích letech jsme hodně stavěli, zvyšovali jsme zaměstnanost a mzdy. Jenže teď přišel nedostatek prostředků a kvůli tomu budou výdaje na nové projekty přísně omezeny možnostmi příjmů. Proto je třeba vyhlásit moratorium na různé iniciativy až do roku 2018,“ ohlásil podle serveru Pravda.kz.

Nízká cena ropy

Kazašská ekonomika se podle něj musí připravit na to, že se cena ropy bude dlouhodobě držet v rozmezí 30–40 dolarů za barel. „Zaprvé, nízké ceny ropy a kovů mohou podle expertů přetrvat pět let. Zadruhé bude výrazně omezen přístup rozvojových zemí k investicím a kapitálu. A zatřetí se kvůli slabé poptávce ze strany našich hlavních partnerů – především Ruska a Číny – zmenšují odbytové trhy pro kazašskou produkci,“ vysvětlil.

Nazarbajev dále zdůraznil, že nadhodnocené tenge poškozovalo kazašské výrobce a exportéry, kteří nemohli konkurovat ruskému zboží, jež kvůli stále slabšímu rublu zlevňuje.  Vývozce vyzval, aby domácí ekonomice pomohli prodejem valut na kazašském trhu, a nikoli za hranicí.  „Mohou nastat různé situace. Já na vás netlačím, ale žádám,“ prohlásil.

Prioritní region pro český export

Kazachstán, který podle aktuální vládní exportní strategie patří mezi dvanáct prioritních zemí pro české vývozce, je pro Českou republiku třetím největším dodavatelem černého zlata hned po Ruské federaci a Ázerbájdžánu.  Ropa zároveň tvoří drtivou většinu z kazašského dovozu do Česka.

Předloni vzájemná obchodní bilance – pro Českou republiku  výrazně negativní – poprvé překročila miliardu dolarů. Čeští exportéři do Kazachstánu týž rok vyvezli zboží za 395 miliónů dolarů (skoro deset miliard korun), především digitální zpracovatelské jednotky, léky nebo karosérie.