Článek
„Živnostník každý měsíc ušetří 715 korun, za celý rok tedy 8580 korun,“ uvedl mluvčí ministerstva práce Filip Běhal. Snížení se bude vztahovat i zpětně na začátek roku. Přeplatky stát započte do dalších záloh, případně je na žádost vrátí.
Pro návrh hlasovalo 111 poslanců hlavně z řad vládní koalice, ke kterým se ale přidali i poslanci ODS a Michal Kučera z klubu TOP 09. Zbývající část opozice se buď zdržela, nebo hlasovala proti.
Změna reaguje na předchozí růst odvodů, který přinesl konsolidační balíček vlády Petra Fialy (ODS). Minimální vyměřovací základ se tehdy zvýšil na 40 procent průměrné mzdy, nově se má vrátit na 35 procent. Nižší zálohy by podnikatelé mohli začít platit už od května nebo června, podle toho, kdy novelu schválí Senát a podepíše prezident.
Úleva se dotkne nejen běžných živnostníků, ale i těch v režimu paušální daně. Pro zhruba 125 tisíc lidí v prvním pásmu mají měsíční odvody klesnout dokonce o 822 korun.
„Úleva míří i na středněpříjmové a vysokopříjmové podnikatele, kteří využívají paušální výdaje či paušální daň,“ upozornil ekonom PAQ Research Petr Vilím. Podle něj tak stát snížením odvodů přijde o 4,2 až 4,7 miliardy korun ročně. Výpadek tvoří nižší pojistné u stovek tisíc živnostníků, kteří podávají daňové přiznání, i pokles inkasa z paušální daně.
Část odborníků připouští, že pomoc nízkopříjmovým podnikatelům dává smysl. Upozorňují však, že současné nastavení zvýhodňuje i ty, kteří mají vysoké příjmy, ale vykazují nízké náklady. V některých případech podnikateké s vysokými příjmy odvádějí méně než zaměstnanci s velmi nízkými výdělky.
Vilím navrhuje, aby stát výpadek příjmů kompenzoval úpravou paušální daně, čímž by i zmírnil rozdíly v daňovém zatížení. „Jedním řešením by bylo zvýšit koeficient pojistného v prvním pásmu,“ uvedl. Alternativou by podle něj mohlo být i zvýšení samotné daně z příjmů v paušálním režimu, která dnes činí symbolických sto korun měsíčně.
Ministerstvo práce ale podobné změny odmítá. Podle něj by vyšší paušální daň vedla k tomu, že by ji část podnikatelů přestala využívat. „Řada z nich by se vrátila ke klasickému daňovému přiznání,“ uvedl Běhal s tím, že očekávaný přínos pro státní rozpočet by byl nižší.
Debata se vede i o dopadech na budoucí důchody. Nižší odvody totiž znamenají i nižší penze. Už dříve na to upozorňoval bývalý ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Současný ministr Aleš Juchelka (ANO) ale argumentuje tím, že vysoké odvody byly pro řadu živnostníků příliš velkou zátěží a stát je musí udržet v systému.
Návrat k nižším odvodům patří mezi sliby současné vlády ANO, SPD a Motoristů. Podle kabinetu má změna ulevit podnikatelům v době rostoucích nákladů. Kritici ale upozorňují, že bez dalších úprav může prohloubit rozdíly mezi zaměstnanci a živnostníky i zatížit státní rozpočet.
