Výsledek hospodaření státu ovlivnily především příjmy rozpočtu. Stát totiž získal z EU o 49,3 miliardy korun více než před rokem.

O více než 12 miliard korun byly vyšší příjmy z pojistného na sociální zabezpečení a o více než pět miliard korun vyšší příjmy z daní z příjmů firem. Tyto faktory tak převýšily vliv meziročního růstu celkových výdajů, na který působí zejména vyšší čerpání prostředků určených na spolufinancování společných programů EU a ČR.

Celkové příjmy rozpočtu ke konci července meziročně stouply o 61,2 miliardy na 731,5 miliardy korun. Z toho daňové příjmy stouply meziročně o 15,2 miliardy na 567,7 miliardy korun. Celkové výdaje rozpočtu pak meziročně stouply o 40 miliard na 705,8 miliardy korun.

Pět miliard víc na důchody

Na dani z přidané hodnoty ovšem stát vybírá stále meziročně méně. Ke konci července rozpočet získal z DPH 135,3 miliardy korun, což je meziroční pokles o 2,4 miliardy korun. Důvodem poklesu je podle MF stále přetrvávající vliv vysoké srovnávací základny způsobené zadržením části nadměrných odpočtů u DPH v první polovině roku 2014.

U inkasa DPH, které je současně i hlavním zdrojem daňových příjmů náležejících podle platného rozpočtového určení daní obcím a krajům, lze podle MF na konci roku očekávat minimálně dosažení výše dané rozpočtem. To bude znamenat dosažení očekávaných příjmů i pro obce a kraje.

Na sociální dávky stát vydal ke konci července 289,1 miliardy korun, meziročně o 5,5 miliardy korun více. Nejvíce se na růstu podílely výdaje na důchody, které meziročně stouply o 4,9 miliardy korun.

Na celý letošní rok je schválen rozpočet se schodkem 100 miliard korun.