Věřitele podle britského listu rozhněval řecký „humanitární zákon“ o pomoci v krizi. Ten premiér Tsipras prosadil v parlamentu ve středu, aniž by jej s věřiteli konzultoval. Zákon na pomoc sociálně nejslabším, které postihly úsporné škrty, má znamenat výdaje ve výši zhruba 200 miliónů eur (5,5 miliardy korun).

Podle věřitelů Atény prosazením zákona porušují předchozí dohodu se zeměmi eurozóny, že nebudou jednostranně měnit hospodářskou politiku. Navíc prý obsahuje i opatření, která se netýkají jen sociálních výdajů.

Řecký premiér Alexis Tsipras

Řecký premiér Alexis Tsipras

FOTO: Alkis Konstantinidis, Reuters

Německý bulvární deník Bild si nebral servítky a označil zákon, který počítá s potravinovými lístky a elektřinou zdarma pro nejchudší, za „vyhlášení války“.
Tsipras opatření emotivně obhajoval: „Nenecháme už (zahraniční) technokraty sepisovat naše zákony,“ prohlásil.

Čekají na peníze

Řecko se sice dohodlo s věřiteli na prodloužení pomoci o čtyři měsíce, uvolnění výplaty 7,2 miliardy eur (197 miliard korun) ale stále neschválila mise věřitelů na kontrole v Aténách.

Předseda Evropské rady Donald Tusk se proto na okraj začínajícího summitu EU rozhodl uspořádat schůzku se zástupci evropských institucí (ECB, euroskupiny a Evropské komise), německou kancléřkou Angelou Merkelovou a francouzským prezidentem Francoisem Hollandem.

Lidé vybírají z bankomatu Eurobank v Aténách

Lidé vybírají peníze z bankomatu v Aténách

FOTO: Alkis Konstantinidis, Reuters

Merkelová navíc pozvala Tsiprase na pondělní jednání do Berlína. Podle zdrojů Financial Times hodlá kancléřka držet „tvrdou linii“ stejně jako německý ministr financí Wolfgang Schäuble. Ten novinářům v Bruselu řekl, že Řecko nedostane žádnou pomoc, dokud se jeho věřitelé neujistí, že plní své reformní závazky.

„Jedině po splnění této podmínky je možné uvolnit peníze z programu,” řekl. Dodal, že dosavadní jednání s Řeckem v rámci eurozóny byla jen mrháním času a jediným, kdo si to nemyslí, je řecký ministr financí Janis Varufakis.

Za ”naprostou ztrátu času„ označil poslední dva týdny jednání s Řeckem i šéf euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. S plněním dohody o úvěrové pomoci s eurozónou podle něj musí Atény začít „zítra“.

Řekové vybírají úspory

Bez další finanční pomoci nebude mít vláda brzy peníze na výplaty státním úředníkům a na důchody. Někteří se obávají, že finance Řecku dojdou již koncem měsíce. Podle dalších evropských činitelů dokáží Atény sehnat peníze ještě na několik týdnů navíc, uzavírají Financial Times.

Z řeckých bank byly ve středu vybrány vklady za zhruba 300 miliónů eur (8,2 miliardy korun), což je nejvíc od únorové dohody s eurozónou, řekli agentuře Reuters dva vysoce postavení řečtí bankéři.

Střadatelé se podle nich obávají, že evidentní zhoršování vztahů s věřiteli by mohlo vést až k tomu, že další pomoc bude této zadlužené zemi odmítnuta, a Řecko tak bude nuceno vyhlásit státní bankrot.