Řecké státní dluhopisy mají v současnosti úvěrový rating v neinvestičním pásmu, a nesplňují tedy požadavek ECB na minimální úroveň ratingu. To byl i důvod, který ECB ve svém oznámení uvedla. Řecké komerční banky spoléhaly na opatření ECB, které jim umožňovalo používat řecké státní dluhopisy, jež drží, jako zástavu proti levným půjčkám od ECB. Nyní se o likviditu řeckých bank bude muset postarat sama řecká centrální banka.

Řecké komerční banky budou mít nadále přístup k financování prostřednictvím nouzové úvěrové linky (ELA). To je mechanismus, který nabízejí národní centrální banky v eurozóně komerčním bankám, jež mají problémy s likviditou. Riziko pak zůstává na bedrech národní banky. Úroky u takto poskytnutých půjček jsou ale vyšší.

Pokud se v důsledku toho dostane do potíží řecká centrální banka, bude na zadlužené řecké vládě, aby zasáhla. Ta si to ale v současné situaci může jen stěží dovolit. Řecko je po Japonsku druhou nejzadluženější zemí světa, jeho dluh se blíží 320 miliardám eur (asi 8,9 biliónu Kč) a vysoko převyšuje objem řecké ekonomiky.