Před rokem 2005 clo na dovoz veškerého uhlí, vyjma koksovatelného, činilo šest procent, poté Peking začal clo postupně snižovat a v roce 2007 ho zrušil. Clo na koksovatelné uhlí činilo tři procenta, v roce 2005 ho však Peking zrušil.

Čínské ministerstvo financí v prohlášení uvedlo, že dovozní clo na antracitové a koksovatelné uhlí se vrátí na tři procenta. Clo na nekoksovatelné uhlí bude šest procent. Dovozní clo pro brikety, palivo vyrobené z uhlí a další palivo bude pět procent.

”Čína je největším světovým producentem, ale současně i dovozcem uhlí. Ročně se do Číny dováží 300 až 350 miliónů tun uhlí, z čehož zhruba tři čtvrtiny tvoří uhlí energetické a zhruba čtvrtinu uhlí koksovatelné,” řekl Novinkám analytik Patria Direct Tomáš Sýkora.

Může to snížit světové ceny

Dovozy do Číny tvoří podle něj zhruba čtvrtinu všech světových dovozů. Zavedení, respektive obnovení cla na dovoz uhlí, má tedy potenciál na světovém trhu s uhlím vytvořit dodatečnou přebytečnou kapacitu, tím že Čína upřednostní domácí těžbu i v dolech, které dnes nejsou konkurenceschopné a méně uhlí doveze. To by mohlo vyvolat tlak na další pokles tzv. námořních cen uhlí.

Přeneseně by rozhodnutí Číny mohla pocítit i těžařská společnost NWR, která vlastní v Česku důlní společnost OKD. NWR se potýká s vysokým zadlužením, i když v září úspěšně zvládla proces rekapitalizace. [celá zpráva]

”Na NWR toto přímý vliv nemá, do Číny přirozeně své uhlí nevozí. Nicméně efekt může být nepřímý. Světové ceny „námořního“ uhlí slouží jako benchmark (srovnávací hodnota) při dohadování cen mezi NWR a jeho středoevropskými zákazníky. Klesnou-li dále světové benchmarky (vlivem znovu zavedení cla v Číně), pak klesnou i ceny, za které NWR prodává uhlí svým zákazníkům,” dodal Sýkora.

Nejnovější snaha o omezení dovozu přichází po téměř roce intenzivního lobbování předních čínských těžařů. Ti se snaží odvrátit příliv levných dodávek, které zaplavily domácí trh a stáhly místní ceny nejníže za šest let. Čínský národní svaz uhlí vyzval Peking, aby jednal rychle a podpořil domácí sektor, ve kterém je již 70 procent dolů ztrátových a více než polovina firem v sektoru dluží mzdy.