Ke zpomalení inflace nejvíce přispěly ceny energií, které se snížily odhadem o 2,4 procenta. Ceny nezpracovaných potravin klesly odhadem o 0,9 procenta. Nejvíce naopak rostly ceny služeb, které se oproti loňskému září zvýšily odhadem o 1,1 procenta.

Rychlý odhad inflace nezahrnuje údaje o vývoji spotřebitelských cen v jednotlivých zemích eurozóny. Eurostat je zveřejní 16. října.

Inflace v eurozóně je už dlouho výrazně pod cílovou úrovní, kterou má ECB stanovenu těsně pod dvěma procenty. Je navíc pod úrovní jednoho procenta, kterou šéf ECB Mario Draghi označil za "nebezpečnou zónu".

Může to zabrzdit růst ekonomiky

Dlouhodobě nízká inflace vyvolává obavy z deflace a s ní spojené spirály klesajících cen, která vzniká, když spotřebitelé odkládají nákupy v naději, že zboží časem ještě zlevní. To brzdí ekonomický růst.

Aby zrychlila růst cen, snížila ECB na začátku tohoto měsíce úrokové sazby skoro na nulu a oznámila, že v říjnu začne nakupovat cenné papíry od komerčních bank. Bankovní systém tak zaplaví levnými penězi, přičemž ECB doufá, že banky je půjčí dál firmám a jednotlivcům.

V polovině září ECB poskytla komerčním bankám první část levných čtyřletých půjček, které jsou také součástí nových opatření ECB k podpoře hospodářského růstu a odvrácení deflace. Zájem o ně byl ale nižší, než banka doufala. [celá zpráva]