Během pekingského jednání se na tom dohodli ruský první vicepremiér Igor Šuvalov se svým čínským protějškem Čang Kao-lim. Právě ten se koncem srpna účastnil Čínského investičního fóra v Praze.

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Nový přístav by měl podle listu Žen-min ž’-pao vyrůst jen 18 kilometrů od čínských hranic. Přístav by měl zvládnout zhruba 60 miliónů tun nákladu ročně. Podle statistik Evropské komise by se tak rovnal Imminghamu, nejvytíženějšímu přístavu Anglie,  nebo Le Havru ve Francii.

Číňané nabídli investice

Čínské firmy podle Šuvalova nabídly investovat do více než třicítky projektů v Rusku. Plány, z nichž některé se odhadují na stamilióny dolarů, zahrnují stavbu silnic a mostů, rozvoj zdrojů, zemědělskou výrobu a dopravu.

V srpnu se už obě země dohodly na zřízení speciálního logistického centra pro přímý prodej ovoce a zeleniny do Ruska. To by mělo vyvážit jakékoli negativní dopady potravinového embarga vůči Moskvě.

Šéf Kremlu Vladimír Putin a čínský vicepremiér Čang zahájili začátkem září výstavbu první části nového plynovodu Síla Sibiře, kterým má od roku 2019 proudit ruská surovina do Číny. Tím navázali na historickou květnovou dohodu v hodnotě 400 miliard USD (8,4 biliónu Kč), podle níž bude Rusko dodávat nejrychleji rostoucí světové ekonomice po příštích 30 let až 40 miliard krychlových metrů plynu ročně.

Rusko se nyní snaží přeorientovat těžiště vývozu ropy a plynu z Evropy na Asii, což je pro Čínu, žíznící po energetických zdrojích, velmi důležité.

Spojuje je politika  omezování dolaru

Rusko i Čína, poháněné svými často komplikovanými vztahy s USA, se už dlouho snaží omezit postavení dolaru v mezinárodním obchodu. Urgentní je to hlavně pro Moskvu, která kvůli neklidné Ukrajině čelí nepříjemným západním sankcím.

„Nechystáme se porušit staré kontrakty, z nichž většina byla denominována v dolarech,“ prohlásil Šuvalov. „Podpoříme ale společnosti z obou zemí, aby vypořádání prováděly více v národních měnách, a vyhnuly se tak používání měny třetí země,“ dodal.

Jak podotkl Reuters, Washington a Brusel vyloučily ruské státní banky a hlavní energetické firmy z kapitálových trhů uplatněním opatření, která znamenají, že dokonce i firmy, které nejsou na černém seznamu, budou obtížně hledat velké půjčky na vnějších trzích.

V případě Číny omezování vlivu dolaru zase dobře zapadá do jejích ambicí zvýšit váhu jüanu a učinit z něj jednoho dne globální rezervní měnu. Peking za situace, kdy 32 procent jeho zahraničních měnových zásob přesahujících celkem 4 bilióny USD pokrývá státní dluh Spojených států, chce omezit dolarová investiční rizika.