Přebytek zahraničního obchodu podle národního pojetí přestal meziročně růst, což lze podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška interpretovat jako znak posilování české ekonomiky.

"Vyšší tempo dovozu než vývozu, zejména ve skupině strojů a dopravních prostředků, totiž svědčí o vyšší investiční aktivitě tuzemských firem," dodal.

Export roste zejména do Německa, Rakouska a dalších zemí EU, z čehož je patrné, že právě EU nyní představuje po letech stagnace pro české zboží růstový trh, uvedl Sobíšek. Po vysokém tempu růstu v maloobchodě a slušných výsledcích průmyslu je podle něj zahraniční obchod dalším signálem, že česká ekonomika v letošním prvním kvartálu akcelerovala.

Bilanci zahraničního obchodu negativně ovlivnilo meziroční zvýšení schodku v obchodu s minerálními palivy o tři miliardy korun a chemických výrobků o 1,7 miliardy, klesl také přebytek obchodu se stroji a dopravními prostředky, a to o 0,6 miliardy. Příznivý vliv na celkovou bilanci měl naopak přírůstek aktiva u polotovarů a materiálů o rovnou miliardu.

Krize na Ukrajině se projevila

Analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák upozornil na to, že v únoru poklesl vývoz do Ruska meziročně o 0,4 procenta, zatímco do zemí jako Čína, Francie, Polsko, Rakousko či Německo došlo k meziročnímu nárůstu exportu – v případě posledních dvou až o 20 procent. Novák to dává do souvislosti s dopady krize kvůli Ukrajině.

"Z jednoho čísla nelze dělat předčasně negativní závěry, avšak se zpomalením vývozu do Ruska je v dalších měsících nutno počítat. Pozitivní zprávou je, že vývoz do EU by měl tento pokles kompenzovat," uvedl Novák.

Tempo růstu dovozu převýšilo vývoz mimo jiné v důsledku vyšších cen ropy a mimořádného růstu dovozu plynu.

"Lze spekulovat, že se jedná o dopad strategického ,dozásobení‘ ČR plynem," dodala Helena Horská z Raiffeisenbank.