Kala představil výsledek zprávy, kterou zpracoval jeho úřad společně s německým Spolkovým účetním dvorem (Bundesrechnungshof, BRH), který je obdobou NKÚ. Zpráva měla odpovědět hlavně na to, proč se v Česku často staví dráž v porovnání s Německem.

NKÚ uvádí, že v Německu se daří stavět při veřejných zakázkách levněji, protože Německo při jejich zadávání dává přednost otevřeným zadávacím řízení, které sníží cenu. Také klade větší důraz na rozdělování zakázek, které umožní konkurenci více firem a tím i nižší ceny. V tuzemsku naopak působí problémy přemrštěné požadavky na referenci dodavatelů, které omezují jejich počet.

Německo zadalo v roce 2011 celkem 80 procent spolkových zakázek na pozemní a dopravní stavby v otevřeném řízení. V tuzemsku naproti tomu šlo jen o 65 procent případů zakázek na dodávky, služby i stavební práce. Německý úřad přitom zjistil na vzorku 16 000 zakázek, že nabídkové ceny u omezených řízení a v jednacích řízeních jsou o šest až deset procent vyšší než ve veřejných řízeních.

Přemrštěné požadavky pro uchazeče

Kala jako příklad přemrštěných požadavků uvedl situaci, kdy zadavatel zakázky na stavbu dálnice požadoval, aby uchazeč měl za posledních pět let dokončené tři silniční stavby a každou z nich za minimálně 700 miliónů korun.

Takovéto podmínky přitom podle něj dokáže v tuzemsku splnit jen devět firem. To pak podle úřadu vede k tomu, že v letech 2008 až 2009 získalo dvě třetiny finančního objemu zakázek na silnice jen pět firem. Šlo o 62,5 miliardy korun.

Jako příklad možných úspor při rozdělování zakázek uvedl Kala tři stavby související s výstavbou silničního okruhu kolem Prahy. Kontroloři z NKÚ spočítali, že kdyby se práce zadávaly po částech a v otevřených řízeních, mohlo se ušetřit minimálně 790 miliónů z celkové sumy 15,5 miliardy korun.