Cílem asociace je kultivovat toto prostředí, neboť podle ní zde existuje mnoho poctivých prodejců, kteří doplácejí na excesy a chamtivost „šmejdů“.

Zakladatelé asociace se nechali inspirovat Velkou Británií, kde podobné problémy řešili v sedmdesátých letech. „Nakonec tam vznikla asociace na téměř polostátní úrovni a od té doby výrazně klesl problém s prodejci. Tady to nikdo z kompetentních orgánů neřeší a jediné, co se děje, je, že starostové začínají zakazovat prodej v obcích na základě tržních řádů. To ve svém důsledku neprospívá ani jedné straně,“ řekl Právu zástupce asociace Tomáš Keprta.

V Anglii se nechali inspirovat i etickým kodexem, který musejí firmy i jejich obchodníci sdružení v asociaci dodržovat.

„Jsme na úplném začátku, takže nejdřív chceme řešit problémy lidí, kteří se dostanou do konfliktu s nepoctivými prodejci. Je nám jedno, od jaké společnosti budou, jsme připraveni za lidmi ihned přijet,“ sdělil.

Kromě prezentace výrobku prostě obchodník musí dát jasně zákazníkovi najevo, že není povinen si něco koupit.

„Oslovili jsme i několik právnických kanceláří, které by nám pomohly s řešením složitějších problémů. Asociace se bude snažit poškozeným lidem pomoci a upozornit na praktiky konkrétní firmy. Bereme to jako investici do budoucna, která by měla kultivovat prostředí,“ vysvětlil Keprta s tím, že na webu
www.asociaceprimehoprodeje.cz je bezplatná linka, kam se mohou postižení obrátit.

Asociace zatím sdružuje dvě z největších společností zabývajících se přímým prodejem a působících na českém trhu.

„Nechceme nikoho nutit, ale společnosti by si měly uvědomit, jestli je pro ně důležitější svým chováním odradit většinu zákazníků, nebo dodržováním etického kodexu mít možnost zde v klidu působit i do budoucna, protože už teď se tvoří dost agresivní nálada i mezi zákazníky,“ zamyslel se Keprta.

Sám si uvědomuje, že myšlenka kultivace přímého prodeje je během na dlouhou trať, ale také upozorňuje, že se v posledních letech pro to v Česku nic neudělalo.

Koupit není povinnost

„Sdružené firmy by nad sebou viděly autoritu, kladly by důraz na etiku prodeje. Když to může fungovat v Anglii, tak proč by to nešlo u nás? Kromě prezentace výrobku prostě obchodník musí dát jasně zákazníkovi najevo, že není povinen si něco koupit. Chceme, aby to lidé vnímali jako službu, když obchodníka nechtějí poslouchat, je to v pořádku. Anebo mu obětují pár minut svého času, aby jim produkt představil ve vší slušnosti,“ dodal.

Jedním z motivů, proč se začal Keprta o etiku prodeje zajímat, byla i osobní zkušenost. „Dědeček zažil velmi nepěkné jednání od obchodního zástupce jedné ze společností a zasáhlo to celou rodinu. Takže jedním z mých motivů je i to, abychom podobným osudům zabránili. Oslovili jsme firmy i například telefonní operátory, kteří v tomto segmentu také působí, a doufáme, že se přidají,“ zakončil.