Singapurský ekonom globálního výzkumného týmu UBS Andrew Cates seřadil vedle sebe průměrné míry inflace pro jednotlivé země za posledních pět let proti změnám míry závislosti, která udává poměr ekonomicky neaktivních, tedy seniorů a dětí, k počtu obyvatel v aktivním věku. Výsledný graf ukázal, že země, které v poslední době stárly, obvykle vykazují velmi nízkou inflaci a v extrémním případě Japonska dokonce deflaci. Naopak relativně silné cenové tlaky působí v mladých zemích, jako je Indie, Turecko nebo Brazílie.

"Jelikož stárnutí populace začíná významně figurovat v ekonomických perspektivách mnoha velkých rozvinutých i rozvojových ekonomik, má to rozhodně význam pro to, jak by se v nich mohla vyvíjet inflace," uvedl Cates podle agentury Bloomberg.

Zjištění UBS jsou v rozporu s tvrzeními řady učebnic ekonomie. Ty obvykle říkají, že zpomalení populačního růstu by mělo vyvinout tlak na růst mezd, to znamená i na inflaci, protože pracovní síla se zmenšuje. To ale podle Catese nebere v úvahu to, jak demografie ovlivňuje poptávku po zboží dlouhodobé spotřeby a po nemovitostech.

Pro mladé jsou hlavním příjmem mzdy

Cates poukázal na studii pobočky americké centrální banky v St. Louis, podle níž jsou pro mladé, kteří nemají významnější majetek, hlavním zdrojem příjmu mzdy. Mladí tak bývají raději, když jim rostou mzdy a následný vzestup inflace jim tolik nevadí. Naopak starší generace pracuje méně a dává přednost vyšším výnosům z úspor, takže mají averzi vůči inflaci, která jim tyto výnosy snižuje.

"Věková skupina, která v dané ekonomice převládne, tak bude mít větší vliv na ekonomickou politiku a ekonomické výsledky," uvedl Cates ke studii.