Řecko muselo výměnou za záchranné úvěry ve výši 200 miliard eur (zhruba 5,2 biliónu korun), poskytnuté ze strany Evropy a MMF, bezpodmínečně kývnout na přísná úsporná opatření. Ta ovšem dále zhoršila recesi v zemi, která již trvá šestým rokem.

Opatření nařízená Evropskou unií a MMF sice snížila rozpočtový deficit země, Řecko se však kvůli nim propadlo do hlubší recese, než MMF a EU očekávaly. Míra nezaměstnanosti pak vystoupila na rekordních 27 procent.

MMF uvedl, že se svými partnery výrazně podhodnotil dopad úsporných opatření, mezi něž patřily výdajové škrty a zvýšení daní. V období let 2008–2012 klesla ekonomika o 22 procent a letos zřejmě klesne již šestým rokem za sebou.

Mnoho nejistot ohledně splácení dluhu

Dalším chybným krokem bylo, že Řecko neplnilo čtyři hlavní kritéria, která musí žadatel o finanční pomoc splnit. Jedním z těchto kritérií je udržitelnost dluhu. MMF opakovaně tvrdil, že řecká vláda by měla být schopna splácet své dluhy včas, nicméně ve skutečnosti zde bylo mnoho nejistot. Fond rovněž přiznal, že v případě Řecka snížil laťku při hodnocení dluhu, což mohlo vyvolat obavy o nestrannost fondu.

I přes veškerá pochybení si MMF stojí za tím, že záchrana Řecka zabránila rozšíření problémů do zbytku eurozóny a na celou globální ekonomiku. Za úspěch považuje, že Řecko zůstalo v eurozóně a vedlejší efekt na globální ekonomiku se podařilo výrazně zmírnit.

Evropská komise chyby odmítá

Mluvčí Evropské komise Simon O´Connor ve čtvrtek jakékoli chyby důrazně odmítl. Uvedl, že komise zcela nesouhlasí se závěrem MMF, že řecký dluh se měl restrukturalizovat již v roce 2010 a ne až v roce 2012. Podle O´Connora by to mělo „zničující důsledky“, protože eurozóna neměla ještě k dispozici nástroje, jak bránit šíření dluhové krize.

Mluvčí komise také odmítl závěr fondu, že komise nemyslela na prorůstová opatření. Stejně tak řekl, že komise nijak neohýbala pravidla, jak naznačuje MMF v souvislosti s kritérii o udržitelnosti řeckého dluhu.