Projekt, na který bylo vyčleněno pět miliard dolarů (zhruba 100 miliard korun) a území o rozloze asi 80 kilometrů čtverečních, má mít podle běloruských a čínských činitelů ubytovací kapacitu pro 155 000 lidí.

Běloruský prezident Alexandr Lukašenko, jehož země je v demokratické Evropě často označována za poslední diktaturu na kontinentě, se obrací k Číně, aby pomohl oživit domácí ekonomiku. Ta od roku 2009 potřebovala záchranné úvěry RuskaMezinárodního měnového fondu v objemu 6,5 miliardy dolarů.

Necelých 300 kilometrů od EU

Nový areál podle webu agentury Bloomberg umožní čínským exportérům působit asi 273 kilometrů od hranic Polska a Litvy, které jsou členy Evropské unie, s možností vstoupit do Ruska a Kazachstánu, které jsou s Běloruskem v celní unii. První fáze projektu, který vznikne nedaleko dálnice spojující MoskvuBerlínem, by měla být dokončena do roku 2020. Druhá etapa potrvá dalších deset let.

Čína souhlasila s financováním projektu prostřednictvím úvěrů s nízkými úroky. Podmínkou ale je, že za polovinu celkové částky se zaplatí čínský materiál nebo pracovní síla, tvrdí bývalý činitel na běloruském ministerstvu hospodářství Kirill Korotějev. Jeho Lukašenko vybral, aby řídil běloruskou část projektu. Zájem o projekt podle něj projevilo již deset společností včetně firem z Hongkongu nebo Lotyšska.