Článek
IBM je možné brát za ukazatel zdraví v technologickém sektoru. Společnost své výrobky prodává velkým společnostem a státům po celém světě. Může tak podléhat ekonomické nejistotě a výkyvům v měnových kurzech, které se podle agentury Reuters na čtvrtletních výsledcích podepsaly.
Společnost od ledna do března vytvořila čistý zisk 3,03 miliardy dolarů (zhruba 59,9 miliardy korun). Byl tak o jedno procento nižší než ve stejném období loni, kdy činil 3,07 miliardy dolarů. Zisk bez započtení jednorázových položek činil tři dolary na akcii. Trhy na Wall Street však očekávaly 3,05 dolaru na akcii a společnost tak podle serveru bloomberg.com poprvé od roku 2005 nedostála očekáváním.
Tržby klesly o pět procent na 23,41 miliardy dolarů (asi 463,3 miliardy korun). Analytici v průzkumu společnosti FactSet očekávali, že zůstanou beze změny na zhruba 24,7 miliardy dolarů.
Finanční ředitel Mark Loughridge uvedl, že příjmy poškodilo i oslabení japonské měny. To pro společnost znamená nižší příjmy z prodeje v Japonsku.
Generální ředitel Ginni Rometty teď bude podle Bloombergu usilovat o návratu k růstu. IBM se v období slabé poptávky po hardwaru a poradenství především v Evropě pokouší proniknout na výnosnější trhy jako analýza dat nebo zabezpečení mobilních telefonů.