ECB zkoumala finance a spotřebu domácností ve všech zemích eurozóny s výjimkou Irska a Estonska. Domácnosti v zemích, které čerpají mezinárodní finanční pomoc, jsou přitom často bohatší než v těch státech, které platí jejich záchranu.

Vyplývá to ze studie, kterou ECB zveřejnila tento týden a na které spolupracovala s centrálními bankami v eurozóně. Používala při tom převážně údaje z roku 2010. K podobnému zjištění jako ECB už koncem března došla německá centrální banka. [celá zpráva]

Německo vyšlo ze srovnávání jako absolutně nejchudší stát v tabulce, která srovnávala medián soukromého jmění domácností. Medián na rozdíl od průměru udává střední hodnotu, to znamená, že analyzovaný soubor čísel neodráží extrémní hodnoty.

Hodnota jmění domácností eurozóny (v tisících eur)
ZeměMediánPrůměr
Lucembursko397.8710.1
Kypr266.9670.9
Malta215.9366.0
Belgie206.2338.6
Španělsko182.7291.4
Itálie173.5275.2
Francie115.8233.4
Řecko101.9147.8
Nizozemsko103.6170.2
Slovinsko100.7148.7
Finsko85.8161.5
Rakousko76.4265.0
Portugalsko75.2152.9
Slovensko61.279.7
Německo51.4195.2
Zdroj: Evropská centrální banka

Domácnosti z periférie eurozóny jsou movitější 

Ze studie ECB dále vyplývá, že domácnosti v mnoha zemích na okraji eurozóny jsou často bohatší než ty, které se nacházejí v centru tohoto hospodářského bloku platícího eurem.

Nejbohatší domácnosti jsou podle studie v Lucembursku. Na druhém místě ale skončil Kypr, který se minulý měsíc přiblížil státnímu bankrotu a podobně jako dříve Řecko, Irsko, Španělsko a Portugalsko požádal o mezinárodní finanční pomoc.

Slováci jsou rekordmani ve vlastnictví nemovitostí

Výsledky studie naznačují, že jmění domácností úzce souvisí s tím, jak lidé ve srovnávaných zemí bydlí. Němci častěji bydlí v nemovitostech, které nejsou jejich. Zato Slováci si mohou v rámci 17členné eurozóny ve vlastnictví bytů a domů připsat prvenství. Devět z deseti slovenských rodin totiž vlastní právě rodinný dům nebo byt.

Pro srovnání; v Německu vlastní byt nebo rodinný dům pouze 44,2 procenta rodin. Za unikátním výsledkem Slovenska je podle prezidenta Národní asociace realitních kanceláří Ľubomíra Kardoše masové kupování bytů po změně režimu v roce 1989.

Tehdy stát umožnil koupi bývalých státních bytů za velmi výhodných podmínek. Byty se v tom období kupovaly v průměru za současných 2000 eur (zhruba 51 000 korun).

„Je to anomálie, která vznikla v důsledku bývalého režimu,“ řekl Kardoš pro slovenský list Hospodárske noviny. Města se chtěla bytů zbavit, aby neměla starosti s jejich údržbou.

Tato situace se už ale nebude opakovat a v současnosti je většina rodin při koupi vlastního bytu odkázána na hypotéku. Po vypuknutí hospodářské krize se dostupnost hypoték pro běžného člověka navíc snížila.

Bydlení ve vlastním v rámci eurozóny
země
vlastnictví obyvatel (v %)
Slovensko
89,9
Španělsko
82,7
Slovinsko
81,8
Malta
77,7
Kypr
76,7
Zdroj: ECB