„Došlo k opravdu dramatickému poklesu zásoby práce ve veřejném sektoru, byla fakticky zmrazena příprava velkých infrastrukturních staveb, není zajištěno financování akcí spolufinancovaných EU a není jasný výhled na další roky,“ řekl Václav Matyáš, prezident SPS.

Nejvíce se propadly investice do dopravní infrastruktury. Firmy zaměřující se na dopravní stavby proto hledají uplatnění v oblasti pozemního stavitelství a velké společnosti soutěží i o zakázky menšího rozsahu. Nejvíce tak na současnou situaci doplácí menší a střední stavební společnosti, které nemohou dlouhodobě ustát cenový tlak v přesyceném konkurenčním prostředí.

„Nemají finanční sílu na financování staveb v rámci požadovaných splatností, garancí a dalších podmínek, které jsou schopny splnit velké společnosti, mnohdy i ony na pokraji svých možností. V konečném důsledku tak dojde k výraznému oslabení trhu na úkor malých a středních firem,“ dodal Miloslav Mašek, viceprezident a generální ředitel SPS.

Pokles na všech frontách

Objem stavebních prací soustavně klesá od roku 2008, kdy bylo prosta­věno za 547,6 miliardy korun. V období let 2009 až 2012 je tak odhad propadu stavební výroby 277 miliard korun, tedy bez započítání vlivu inflace celkově 20 procent.

Pokud jde o hodnotu zadaných veřejných zakázek, v roce 2010 byla suma oproti roku 2009 o 71,8 miliardy korun nižší, v porovnání s rokem 2008 činí tento rozdíl dokonce 86,1 miliardy korun.

Znepokojující je negativní výhled pro následující roky. Podle všeho nelze počítat s obratem v následujícím roce a stavebnictví může zaznamenat v roce 2013 pokles své produkce v porovnání s rokem 2008 až o 24 procent.

Řešením nové ministerstvo

„Veřejné investice a stavebnictví by mělo být ze strany státní správy organizováno a řízeno na úrovni jako v ostatních členských zemích EU. Bylo by proto vhodné minimálně vytvořit funkci náměstka mistra průmyslu a obchodu pro oblast stavebního průmyslu,“ zdůraznil Matyáš.

Řešením celé problematiky by bylo vytvoření jediného ministerstva spojujícího v oblasti investic kompetence ministerstva dopravy, ministerstva pro místní rozvoj, ministerstva průmyslu a obchodu a ministerstva životního prostředí. Tento funkční model existuje například v Německu a na Slovensku.