Článek
K výdajům spojených se začátkem školy totiž patří i placení zájmových kroužků (v průměru 1000 Kč za kroužek na pololetí, výuka jazyků jde do násobků). Pokud se sečtou zářijové výdaje na školní pomůcky, kroužky a novou aktovku (jen za ni rodiče zaplatí 600 až 2500 Kč), výsledná částka na jednoho školáka zpravidla převýší pět tisíc korun.
Výdaje na školu pocítí rodiny v letošním roce výrazněji, protože bylo zrušeno tzv. osmisetkorunové pastelkovné, tedy příspěvek státu na školní pomůcky. Školy tak přijdou celkem o 80 miliónů, které dosud na pomůcky dostávaly. Budou muset tyto peníze sehnat jinde, nebo ve větší míře zapojit rodiče.
„Nejde jen o školní pomůcky. Hlavně se však pobyt dětí v přírodě o prázdninách podepsal pod skutečnost, že dítě prakticky ze všeho vyrostlo,“ říká sedmatřicetiletá Klára, matka dvou kluků ve věku 9 a 11 let. „Musím koupit větší boty, trika, kalhoty,“ svěřila se Právu.
Děti se poměřují podle značek
Podle psychologů a školních poradců by se dalo nové oblečení pořídit za ceny, které by rodinný rozpočet nezruinovaly. Tvrdá sociální konkurence na základních školách, kdy na postavení dítěte ve třídě má vliv kromě fyzické síly, znalostí, dovednosti i značkové oblečení, a značka jeho počítače a mobilního telefonu, ale náklady na první zvonění dál zvyšuje.
Boty totiž mohou stát 550 korun, ale i 3000, podle značky, totéž se týká i obyčejné kšiltovky (120 bez značky, 560 s vyšitou renomovanou značkou). Výdaje spojené se začátkem nového školního roku rázem poskočí minimálně o dalších 5 až 6 tisíc korun.
Peněženku si ovšem musí připravit i rodiče předškoláků. „Jen za SRPŠ (příspěvek v rámci Sdružení rodičů a přátel školy), které je de facto povinné, zaplatíme zhruba tisícovku. Z kroužků tanečky stojí 800 Kč, keramika 1800 Kč a angličtina 900 Kč za dítě na pololetí. Další stokoruny si musí připravit zájemci o plavání,“ vyjmenovává očekávané výdaje další maminka, třiatřicetiletá Michaela.
„Pokud bychom chtěli oběma našim dvěma dcerám ve věku 5 a 6 let dopřát všechny tyto kroužky, o které mají zájem, příští měsíc bychom měli za ně na půl rok dopředu celkem zaplatit asi osm tisíc,“ dodává.
Se startem školního roku začnou rodiče školáků i předškoláků utrácet další tisíce i za nákup vzdělávacích materiálů, hudebních nástrojů či kostýmů na různá dětská představení.
„Výdajových dnů“ je v roce několik
Rodinné rozpočty zažívají v průběhu roku několik výrazných útoků. Vedle zahájení školního roku a školních akcí, jako jsou škola v přírodě či lyžařský výcvik, je to hlavně letní nebo zimní dovolená (náklady podle průzkumů pro čtyřčlennou rodinu mezi 20 až 50 tisíci) a Vánoce (výdaje na dárky na osobu mezi 4 a 6 tisíci).
Problém spojený s mimořádnými výdaji spočívá podle sociologů v tom, že řada rodin si v době pravidelného růstu mezd a platů zvykla na určitý životní standard. Změnily se ale i nároky. Před několika lety rozhodně mezi školní výdaje nepatřil počítač a tablet.
Mzdy a platy ale většině rodin v České republice přestaly růst. Současně se změnila skladba výdajů. Prudce rostou výdaje na dopravu, pohonné hmoty, bydlení a služby spojené s bydlením.
Zhruba 61 procent Čechů přitom vydělává méně, než činí průměrný hrubý měsíční plat (26 000 Kč). Podle internetového průzkumu Platy.cz. polovina lidí v ČR vydělává do 23 900 korun hrubého.
Nejvíc Čechů měsíčně vydělává od 18 000 do 24 000 Kč. Druhou nejpočetnější skupinou jsou lidé vydělávající od 24 000 do 30 000 korun, jde přibližně o pětinu lidí. Třetí nejpočetnější skupinou jsou lidé s hrubým platem od 12 000 do 18 000 Kč. Pět procent pak pracuje za méně než 12 000 korun.
Rodiny musí své mimořádné, ale očekávané výdaje plánovat, shodují se experti. Podle studie o finanční gramotnosti ministerstva financí však polovina domácností si nějaké finanční výdajové rozpočty nedělá. Nečekaný výdaj ve výši osmi a půl tisíce korun by podle Českého statistického úřadu způsobil problém v rozpočtech 40 procent rodin s dětmi.