Článek
Podle Papadimose, který vládu po nerozhodných volbách ze začátku května opustil, ke zhoršení situace přispívá i zmírnění výdajové regulace. Rostoucí obavy z dalších politických komplikací a případného odchodu Řecka z eurozóny nutí řadu lidí s placením daní čekat. Častěji se také stává, že Řekové vybírají vklady z bank.[celá zpráva]
Bankéři v Aténách odhadují, že od 6. května, tedy od voleb, lidé vybrali vklady za více než tři miliardy eur (přes 76 miliard korun). Většinou je ukládají v sejfech, anebo jen tak doma. Brání se tak proti černému scénáři, podle něhož země opustí eurozónu a vrátí se k drachmě.
Kapitál čtyř největších řeckých bank v pondělí posílila avizovaná injekce z evropského fondu finanční stability, informovala agentura Reuters. National Bank of Greece, Alpha Bank, Eurobank a Piraeus Bank obdržely v úhrnu 18 miliard korun (přes 450 miliard korun).
Z fondu stability ano, nebo ne?
Expremiér Papadimos svou prognózu nastínil v osmibodovém dokumentu, který v neděli otiskl řecký list To Vima. Činitel řecké vlády podle listu Financial Times (FT) přesnost textu potvrdil a dodal, že Papadimos dokument předal prezidentovi Karolosu Papuliasovi.
Ministerstvo financí sdělilo, že ministr Georgios Zannias by se mohl pokusit použít až tři miliardy eur z Řeckého fondu finanční stability (HFSF), který je primárně určen na rekapitalizaci bank. Proti použití peněz z fondu HFSF by se však mohla postavit jeho správní rada. Ta dala totiž částku stranou pro případ, že by se zpozdila realizace plánu rekapitalizace bank v objemu 45 miliard eur (asi 1,1 biliónu korun), na němž se v březnu dohodly EU a Mezinárodní měnový fond.