Hlavní obsah

Zemědělství se nevyhne chytrá revoluce, jinak neuživí další miliardy lidí

Novinky,

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Londýn

Zemědělství musí prodělat v nejbližších letech radikální proměnu, aby bylo schopnost uživit za třináct let další dvě miliardy lidí. Uvedli to účastníci konference Planeta pod tlakem. Zprávu připravila Komise pro udržitelné zemědělství a klimatické změny. Informovala o ní BBC.

Foto: Jaroslav Soukup, Novinky

Zemědělská technika produkuje příliš mnoho emisí.

Článek

Šéf komise profesor John Beddington varoval, že se musí radikálně rozvinout zemědělství, má-li během třinácti let uživit další miliardu lidí, která na zemi přibude, a současně vymýtit hlad a podvýživu, kterou nyní trpí také miliarda lidí.

„Nemůžete užívat stejné zemědělské techniky, jaké se používaly dosud, protože výrazně přispívají k emisím skleníkových plynů na celém světě,“ řekl Beddington . Podle něj asi třetina skleníkových plynů pochází od zemědělců, i když se toto číslo obtížně odhaduje.

Foto: Profimedia.cz

Vodný buvol táhne pluh při orbě rýžového pole.

Právě klimatické změny by mohly vést k tomu, že během příštích padesáti let poklesne produkce obilovin v Jižní Asii na polovinu. Ohrožena je i produkce v Sahelu.

Nové zemědělství

„Potřebujeme vyvinout zemědělství, které nebude zhoršovat klima a bude poskytovat větší výnosy bez toho, aby bylo provázeno emisemi skleníkových plynů," řekl profesor.

Každý region přitom potřebuje zcela jiný přístup, uvedla Christine Negrová, která koordinovala práci komise. „Ve vyspělých oblastech je to ekologické zemědělství, uvedla. Tam, kde se používají geneticky modifikované plodiny, je nutné zajistit bezpečnost.

Foto: Profimedia.cz

Sklizeň rýže ve Vietnamu

Cílem je dosáhnout trvalého rozvoje, rostoucích výnosů a přitom minimalizovat dopady na životní prostředí.

Počítá proto s pracemi v malých komunitách. Zmíněno je budování malých zavlažovacích systémů. Připomenuta byla Indie, která garantuje zaměstnanost v rurálních oblastech i vietnamský program pěstování rýže bez orby, což znamená úsporu paliv. Mají o něj zájem kvůli růstu ceny benzínu i v Arizoně. Stejnou metodu lze uplatnit i u pěstování sóji.

Foto: Profimedia.cz

Orba rýžového pole na Bali

Negrová ale také uvedla, že je důležité je omezit plýtvání potravinami: „Čím méně budeme plýtvat potravinami, tím méně jich musíme produkovat a tím méně vzniká skleníkových plynů.

Na konferenci také varovali, že ubývá zemědělské půdy, protože se rozrůstají města severoamerického předměstského typu. [celá zpráva]

Reklama

Výběr článků

Načítám