Článek
„Lidé při nákupech více přemýšlí a kupují si jen to, co sní. Do nákupního košíku už automaticky nehází vše, na co mají chuť. Lehčí bylo vyhodit máslo za 21 korun než za stávajících 41 korun,“ potvrdila Právu třicetiletá prodavačka v supermarketu.
Razantně šetřit nutí většinu Čechů nejen růst cen potravin, ale i menší kupní síla. Potraviny totiž spolu s cenami bydlení a energií ukousnou z rodinných rozpočtů přes 40 procent příjmů, v rodinách s dětmi, v domácnostech penzistů je to podstatně větší díl. Že Češi šetří na jídle, dokazuje i klesající spotřeba některých potravin.
Podle údajů Českého statistického úřadu snědl v roce2002 v průměru každý Čech ročně 54,5 kg chleba. O osm let později ale pouze 41 kg. V roce 2002 každý v průměru zkonzumoval 11,2 kg hovězího, v roce 2010 ale už jen 9 kilo.
Třetina popelnic je biologický odpad
V poslední době se ale výrazně začíná projevovat nová tendence, před kterou odborníci na výživu varují – lidé nahrazují kvalitní, a tedy i dražší potraviny levnějšími druhy.
Přesto část potravin skončí v kontejnerech i v Česku. Podle údajů Hnutí Duha tvoří obsah českých popelnic z třetiny biologický odpad, což vedle slupek z brambor či spadaného listí mohou být i potraviny.
Oproti tomu, kolik potravin se v Evropě vyhodí, je náš skutečný podíl podstatně menší. Nedávno zveřejněná studie uvádí, že v popelnicích či odpadkových kontejnerech skončí v zemích Evropské unie polovina vyrobených potravin. Podle Evropské komise, pokud nedojde ke změně, vzroste množství vyhozených potravin ze současných 89 miliónů tun ročně na 126 miliónů tun v roce 2020. V přepočtu tak připadne na jednoho obyvatele EU ročně 176 kilogramů vyhozených potravin.
Chybí malá balení
Důvodů, proč se i v Česku potraviny stále vyhazují, je celá řada. Například současný model pátečního či sobotního nákupu na celý příští týden přispívá k tomu, že lidé kupují i věci, které pak nespotřebují. Typicky při akcích nabízejících při koupi jednoho výrobku druhý zdarma. V kontejneru také často skončí potraviny po delším skladování v mrazáku, které již nepůsobí tak lákavě.
K plýtvání někdy přispívá i trend prodávat velká balení. Přitom v Česku spíše než vícečlenných rodin roste počet jednočlenných domácností. Ty však velká balení jogurtů, uzenin a dalších produktů v době trvanlivosti většinou nestačí spotřebovat.