„Podle předběžných výsledků letošního sčítání lidí, domů a bytů se v ČR za posledních deset let zvýšil počet domácností vytápěných dřevem o více než tři čtvrtiny,“ sdělil místopředseda Českého statistického úřadu (ČSÚ) Stanislav Drápal.

Zatímco před deseti lety jich bylo 167 341, nyní téměř 300 tisíc. Domácnosti naopak kvůli vysokým cenám začínají opouštět uhlí. Tím topí už jen 346 000 domácností, o 40 procent méně než při minulém sčítání v roce 2001.

Dominantní stále zůstává pozice plynu, kterým topí především ve městech 1,47 miliónu domácností. V roce 2001 to bylo 1,4 miliónu.

„V poslední dekádě se růst podílu domácností vytápěných plynem velmi zpomalil a je jen pětiprocentní. Určitě to souvisí s problémy plynofikace a výší ceny plynu,“ uvedl Drápal.

Lesníci radost nemají

Dřevem se topí nejčastěji na Moravě a na jihu Čech. Uhlí zase dávají do kamen a kotlů nejčastěji domácnosti ve Středočeském kraji – používá se k vytápění přibližně ve čtvrtině ze všech tamních bytů a domů.

Z topení dřevem se sice mohou radovat ekologové, ale podstatně méně lesníci a vlastníci lesů. Ti musejí odolávat nájezdům dřevachtivých občanů, kteří často kácejí stromy načerno.

Absolutně největší podíl na vytápění má dřevo v Jihočeském kraji, a to téměř čtvrtinový. V Praze, kde žije více než desetina všech obyvatel republiky, se nejvíce topí plynem. Plyn zahřívá přibližně tři čtvrtiny pražských domů a bytů. Ještě více domácností jím ale topí v Jihomoravském kraji.

Rozdíly v ceně jdou do tisíců

Náklady na vytápění se samozřejmě liší podle toho, jak intenzívně topíme, v jak velkém prostoru, jestli spalujeme kvalitní dřevo či topíme štěpkou a zda kupujeme hnědé nebo černé uhlí.

Bytové teplo v rodinném domku zajištěné spalováním plynu přijde podle odhadu expertů ročně v průměru na 25 až 30 000 korun, vytápění uhlím na 20 až 25 tisíc a přímotopy spolknou 30 až 50 tisíc korun. Výdaje na topení dřevem se pohybují kolem 18 tisíc korun za rok a topení dřevěnými peletami stojí kolem 20 tisíc korun.