Zvlášť rozšířený je europesimismus mezi voliči opoziční sociální demokracie (SPD), z nichž 51 procent vyslovilo domněnku, že bez členství v Evropské unii by se Německu dařilo lépe. Celkem 51 procent německých občanů navíc vidí negativně budoucnost eura.

Z průzkumu také vyplynulo, že Němci vidí na jednu stranu svou zemi jako významného exportéra, těžícího z hospodářského prostoru. Na druhou stranu však mezi obyvateli panuje strach, že Německo bude jako silná země platit za slabé státy.

Šedesátiprocentní většina Němců nicméně neočekává rozpad EU a 68 procent dokonce předpokládá její pozitivní budoucí vývoj. Naopak 31 procent dává unii negativní prognózu.

Nejdřív Němci, až pak Evropani

V otázce, jak má být Evropa budoucnosti uspořádána institucionálně, jsou Němci velmi nejednotní. Zatímco 28 procent jich požaduje společnou evropskou vládu, podle 26 procent by se mělo více moci vrátit národním státům. Pro zachování nynějšího stavu je 44 procent lidí.

Také identita Němců je založena především národně. Tři čtvrtiny se cítí být v první řadě Němci, zatímco jen 23 procent by se na prvním místě označilo za Evropany.

Trhy po summitu střízliví

Podle analytika Vladimíra Pikory ze společnosti Next Finance nepřinesl nedávno skončený bruselský summit ohledně řešení dluhové krize v Evropě nic nového. "Stále proto počítáme s tím, že během několika týdnů přijde Francie o svůj ratingNěmecko ji bude po několika měsících následovat," domnívá se Pikora.

Pondělní náladě na trzích rozhodně nepřidalo prohlášení agentury Moody’s, že zkraje příštího roku přezkoumá ratingy zemí eurozóny. [celá zpráva]

"Konkurenční S&P naopak snížila výhled hodnocení velkých evropských pojišťoven," připomněl analytik Miroslav Adamkovič z Komerční banky s tím, že jejich sektorový index odepisuje pět procent. Nedaří se ani bankovnímu sektoru a těžebním společnostem, které podle Adamkoviče mimo jiné reagují na pokles dynamiky čínského exportu.